Židovské město je spojováno s řadou legend a pověstí. Mnoho z nich se pohybuje na hraně reality a mýtů. Tou pravděpodobně nejznámější je legenda o Golemovi. Kde končí pravda a kde začínají povídačky?
Když se řekne Golem, pravděpodobně si představíte obří hliněnou postavu, která získala svoji podobu ve filmu Císařův pekař a pekařův císař. Tento pražský pohádkový Golem je ale jen jedním z mnoha. Několik záhadologů si dalo práci, aby zjistili, kde se skrývá pravda. Byl to jen mentálně narušený jedinec s návalem zuřivosti, nebo opravdový příklad mystiky a magie, kterou ovládal jen jeden vyvolený?
Není Golem jako Golem
Z hlíny stvořená bytost, která plní přání svého stvořitele, se objevuje v v různých kulturách napříč celou historií. O první z nich je zmínka v literatuře starověkého Egypta. Tzv. věštba byla součást pohřební výbavy. Malá mumie měla podle pověstí zastoupit svého zemřelého pána při povinnostech v podsvětí. V Asii je podobný princip znám pod proslulou hliněnou armádou čínského císaře. Dokonce slavní tvůrci pověstí a pohádek bratři Grimmové přicházejí s variantou, která oprašuje a vypráví jiný příběh hliněného Golema. Naše krajina má však svého Golema, který všechny ostatní svojí popularitou přerůstá. Dodnes možná čeká na rozkaz někde na Starém Městě pražském.
Pražský Golem
Ať už ten příběh znáte z vyprávění, filmu, knihy nebo třeba komiksu, vždy upoutá pozornost a vzbudí zájem, jak to s tím Golemem doopravdy bylo. Ochránce židovského ghetta stvořil slavný rabbi Löw, kterého dodnes můžete naleznout na Starém židovském hřbitově. Nejedná se tak o smyšlenou postavu, ale o reálnou historickou figuru z 16. století. Jeho jméno se začalo se stvořením legendárního Golema spojovat až v 18. století. Statná hliněná socha s děsivou vizáží byla oživena svitkem, který je také známý pod označením šém. Tak zní legenda a mnoho příběhů, které s ní souvisí.
Na jaké jiné vysvětlení se během desítek let v hlavách badatelů přišlo? Od fantastických teorií mimozemských sil se docházelo k pragmatičtějším úsudkům. Badatel Ivan Mackerle přichází se zajímavou myšlenkou pomateného, zuřivého blázna urostlé postavy. Ten byl jistě velkým cholerikem a jeho psychické narušení bylo tak silné, že uklidnění přišlo až s podáním silných léků. Že by mystický šém byl jen prášek na zklidnění?
Prosíme, nerušit
Držme se tedy původní klasické legendy. Ta ožila v dobách Rudolfa II. Jeho dvůr, který byl v té době otevřen mystice, okultismu a všelijakým experimentům, dodává na první poslech “pohádce” nebezpečně realistické kontury. Je možné tedy na pražského Golema ještě narazit? Nebo už bude navěky jen předmětem spekulací a děsivých historek? Jeden “zuřivý reportér” se nenechal zahanbit.
Staronová synogoga
Egon Ervín Kisch se nebál vstoupit na prokletou půdu Staronové synagogy. Tam je totiž údajné místo Golemova odpočinku. Dodnes platný zákaz vstupu je potvrzen tím, že k dvířkům není prakticky žádný přístup. Půda je údajně zakleta! Toho, kdo do ní vstoupí a vydá se hledat slavného Golema, postihne neštěstí. Objevil tedy zuřivý reportér nějaký hmatatelný důkaz? Kischova slova hovoří za vše: „A Golem? Nehledě k tomu, že jako hliněný kolos – třebas při svém tvoření magickým žárem vypálený – mohl se snadno rozpadnouti během těch tří století.“
Reportér se díky respektu k pověsti nepouštěl do zevrubného bádání na půdě synagogy a sám se smířil s tím, že už Golem neexistuje. Jak je tomu ale dnes? Odvážil by se někdo z vás podívat na zakletou půdu Staronové synagogy?
Zdroje: kudyznudy.cz, praguecityline.cz, csfd.cz
