O potížích s konečníkem se lidem mluví těžko, a tak raději zkoušejí masti z lékárny a doufají, že bude zase dobře. Jenže krev na toaletním papíře nemusí znamenat pouze hemoroidy a bez vyšetření člověk nezjistí, co jeho problémy skutečně způsobuje.

Lidé s chronickým onemocněním plic často bojují s kašlem, hlenem nebo pocitem nedostatku vzduchu právě v době, kdy by měl organismus odpočívat. Odborníci upozorňují, že opakované noční potíže není dobré přehlížet.

Přibližně pět stovek ordinací praktických lékařů se v následujících dvou letech zapojí do sledování asi 5 000 pacientů, u nichž byl nově diagnostikován diabetes 2. typu nebo prediabetes. Důvodem je pilotní projekt zaměřený na podporu časného odhalení rakoviny slinivky břišní v České republice.

Rakovina tlustého střeva patří v Česku k nejčastějším nádorům, ročně na ni umírají tisíce lidí. Lékaři proto nově posouvají screening už od 45 let, aby nemoc zachytili včas a zvýšili šanci na vyléčení.

Počet případů tuberkulózy v Česku neklesá. Kvůli měnící se geopolitické situaci sem proudí lidé ze zemí, kde se nemoc vymyká kontrole. Podle aktuálních dat z Národního registru TBC je v ČR historicky nejvyšší podíl nemocných cizinců – 52 %. Plicní lékaři volají po důkladném a propracovaném záchytu všech, kdo do České republiky přicházejí. Zatím totiž zdravotní prohlídku podstupují pouze ti, kteří zde legálně pracují.

Chodidla řešíme často až ve chvíli, kdy se ozvou bolestí nebo únavou. Jenže signály nám dávají mnohem dřív: podle toho, jak sešlapáváme podrážky, kde se objevují otlaky, jestli mají prsty dost prostoru i jak se cítíme po delší chůzi. Typ chodidla přitom nedefinuje jen klenba. Záleží také na genetických predispozicích, na tom, co se zformovalo v dětství, i na každodenních návycích včetně volby obuvi.

Diagnóza vyhřezlé ploténky je v Česku čím dál častější, podle údajů České průmyslové zdravotní pojišťovny narostl počet takových pacientů o více než 7,5 procenta. Degenerativní onemocnění páteře, jehož hlavním znakem jsou bolesti zad, má obecně řadu příčin – od věkem podmíněného zhoršení výživy plotének přes mechanické přetěžování až po rizikové faktory, jako jsou cukrovka nebo kouření. Tyto potíže se přitom netýkají jen úzké skupiny nemocných, trápí až 44 procent dospělých Čechů.

Strach z posměchu, nejistota v tom, jak správně cvičit, nebo tlak dělat všechno dokonale patří mezi hlavní překážky, které brání lidem s nadváhou či obezitou shodit přebytečná kila. Lidé se snaží hubnout opakovaně a možnost obrátit se na specialistu berou až jako krajní řešení. K lékařům se tak dostanou jen 2 % z nich. Výhody hubnutí pod dohledem lékaře připomínají odborníci u příležitosti Světového dne obezity, který připadá na 4. března.

Nepravidelný tep má více než 220 tisíc Čechů. U seniorů výskyt stoupá až k 9 %. Neléčená srdeční arytmie může způsobit cévní mozkovou příhodu nebo vést k srdečnímu selhání. Odhalit ji je přitom poměrně snadné. Stačí si přiložit prst na tepnu a zjistit, zda je rytmus pravidelný. Pokud ne, je na místě vyhledat odborníka.

Cukrovka se často popisuje jako problém cukru, ve skutečnosti jde ale o celý mechanismus, jak tělo pracuje s energií, tuky a inzulinem. U každého pacienta se může projevovat trochu jinak. Zatímco u vzácných monogenních forem hraje klíčovou roli jediná patogenní genová varianta, u diabetu 2. typu se většinou potkává řada drobných genetických predispozic se životním stylem. A právě genetika může napovědět, co pro člověk může být spouštěčem.