V Česku trpí nezjištěnou oční vadou každé dvanácté dítě ve věku čtyř let. Za tento alarmující fakt nemůže pouze pandemie covid-19 a s ní...

Dvojité vidění, neschopnost hýbat se, mluvit, polykat, nebo dokonce dýchat – to vše patří mezi projevy vzácného autoimunitního onemocnění myastenie gravis (MG), kterým v Česku trpí 2 500 až 3 000 osob. Tělo při něm samo vytváří protilátky, které brání přenosu impulsů z nervů do svalu.

Péče o zrak je důležitá v jakémkoliv věku. Oko je totiž nejcitlivější smyslový orgán, který nám zprostředkovává většinu informací z okolního světa. Proto není překvapující, že úroveň a kvalita zrakových funkcí má výrazný vliv i na psychomotorický vývoj dítěte, a to už od jeho narození. Jak se ale ukazuje, zrak se dětem dlouhodobě horší. Na vině však není jen pandemie covid-19. Už pouhý fakt, že každé předškolní dítě umí s tabletem nebo mobilním telefonem lépe než kdejaký dospělý, nám leccos napoví.

Pandemie a s ní spojená omezení ovlivnila v posledních měsících všechny aspekty našeho života, včetně toho, zda, kdy a jak sportujeme. Povaha změn týkajících se sportu je však poněkud proměnlivá – zatímco někteří lidé jej vzali jako prostředek k udržení fyzického i duševního zdraví, jiní se k pravidelnému cvičení vracejí složitě, mnohdy v důsledku postcovidových následků.

Stárnutí se projevuje mnoha faktory. Nejčastější vizuální příznaky jsou vrásky a šedivé vlasy. Jedná se o přirozený proces, který někoho potká třeba již před třicátými narozeninami, a jiného například až v padesáti. Důležitá je genetika i životní styl.

Biologická léčba významně snižuje počet dní, které musí lidé prožít s migrénou, a zlepšuje tak výrazně kvalitu jejich života. Vyplývá to z dat nově založeného Českého registru pacientů s migrénou na nové preventivní léčbě (ReMig), který je zveřejňuje vůbec poprvé. Zatímco před zahájením biologické léčby prožili pacienti v průměru 10,9 dní s migrénou měsíčně, po devíti měsících od zahájení terapie došlo k výraznému poklesu – na 3,1 dnů.