Chodidla řešíme často až ve chvíli, kdy se ozvou bolestí nebo únavou. Jenže signály nám dávají mnohem dřív: podle toho, jak sešlapáváme podrážky, kde se objevují otlaky, jestli mají prsty dost prostoru i jak se cítíme po delší chůzi. Typ chodidla přitom nedefinuje jen klenba. Záleží také na genetických predispozicích, na tom, co se zformovalo v dětství, i na každodenních návycích včetně volby obuvi.

Diagnóza vyhřezlé ploténky je v Česku čím dál častější, podle údajů České průmyslové zdravotní pojišťovny narostl počet takových pacientů o více než 7,5 procenta. Degenerativní onemocnění páteře, jehož hlavním znakem jsou bolesti zad, má obecně řadu příčin – od věkem podmíněného zhoršení výživy plotének přes mechanické přetěžování až po rizikové faktory, jako jsou cukrovka nebo kouření. Tyto potíže se přitom netýkají jen úzké skupiny nemocných, trápí až 44 procent dospělých Čechů.

Strach z posměchu, nejistota v tom, jak správně cvičit, nebo tlak dělat všechno dokonale patří mezi hlavní překážky, které brání lidem s nadváhou či obezitou shodit přebytečná kila. Lidé se snaží hubnout opakovaně a možnost obrátit se na specialistu berou až jako krajní řešení. K lékařům se tak dostanou jen 2 % z nich. Výhody hubnutí pod dohledem lékaře připomínají odborníci u příležitosti Světového dne obezity, který připadá na 4. března.

Nepravidelný tep má více než 220 tisíc Čechů. U seniorů výskyt stoupá až k 9 %. Neléčená srdeční arytmie může způsobit cévní mozkovou příhodu nebo vést k srdečnímu selhání. Odhalit ji je přitom poměrně snadné. Stačí si přiložit prst na tepnu a zjistit, zda je rytmus pravidelný. Pokud ne, je na místě vyhledat odborníka.

Cukrovka se často popisuje jako problém cukru, ve skutečnosti jde ale o celý mechanismus, jak tělo pracuje s energií, tuky a inzulinem. U každého pacienta se může projevovat trochu jinak. Zatímco u vzácných monogenních forem hraje klíčovou roli jediná patogenní genová varianta, u diabetu 2. typu se většinou potkává řada drobných genetických predispozic se životním stylem. A právě genetika může napovědět, co pro člověk může být spouštěčem.

Většina lidí si přeje být očkována u svého praktického lékaře. Více než polovina občanů by navíc ocenila, kdyby jim mohl praktik vydat potřebné léky v ordinaci. Vyplývá to z reprezentativního sociologického výzkumu společnosti INRES, který na konci loňského roku mapoval postoje občanů ČR ke zdravotnictví a zdravému životnímu stylu.