V našich dějinách se jedná o zcela unikátního panovníka. Jiří z Poděbrad byl v nelibosti vůči papeži, protože byl husita, na domácí půdě neměl respekt a zároveň nepocházel z královské rodiny. I tak se mu málem podařilo něco, co se Evropě podařilo až ve 20. století.
Kroniky o Jiřím z Poděbrad nereferují zrovna dvakrát přívětivě. Byl obtloustlý, vzrůstem malý a než si získal respekt, tak to trvalo velmi dlouho. I tak je to jeden z nejvýznamnějších českých panovníků naší historie. Proč?
Z politika králem
Jeho šlechtický původ nepatřil mezi ty nejprestižnější. Mladý Jiří z Poděbrad na začátku své politické kariéry asi netušil, že bude mít někdy v životě šanci posadit se na trůn. I tak se schopně činil a krůček po krůčku získával čím dál větší moc.
Jako tzv. kmet zasedal u zemského soudu a jako dvaadvacetiletý byl zvolen jedním ze dvou hejtmanů Boleslavského kraje. Netrvalo dlouho a po čtyřech letech zasedal ve vedení východočeského landfrýdu a v roce 1452 byl zvolen zemským správcem. Po husitských válkách se špatně dýchalo bohatým šlechtickým rodům a Jiří z Poděbrad naopak díky moci a dobrému postavení bohatl. 2. března 1458 byl nakonec zvolen českým králem.
Jiřík s nadváhou
Jiří z Poděbrad byl tzv. král dvojího lidu. Své panovnictví neměl lehké, ale vládl zodpovědně. V mezinárodním hledisku jako husita musel bojovat s nepřízní papeže a lehké to neměl ani na domácí půdě. Z poněkud bulvárního pohledu lze říct, že komplikované vládnutí Jiří z Poděbrad zajídal a trpěl nadváhou.
Jeho zdravotní problémy byly pod drobnohledem antropologického výzkumu, které prováděl český paleoantropolog, lékař a profesor Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Emanuel Vlček. Zjistil, že Jiří z Poděbrad trpěl vodnatelností, zpomaleným metabolismem a měl problémy s játry a žlučovými kameny.
Rychlá smrt
Jiří z Poděbrad byl jedním z prvních, který představil možnost určité formy Evropské unie, jak ji známe dnes. Místo války se tak snažil z trůnu sousedy spojit. Tím se stává v kontextu evropského panovnictví zcela unikátní.
Jeho život končí v důsledku mnoha zdravotních problémů v roce 1471, a to velmi rychle. Nejdříve mu vypověděly službu nohy a celé tělo mu napuchlo a stal se tak téměř nehybný. 22. března Jiří z Poděbrad umírá na svém trůně vsedě. Dva dny bylo jeho tělo vystaveno a 25. března se konal pohřební průvod. Tělo bylo uloženo v chrámu sv. Víta, ale srdce a vnitřnosti byly uloženy kostele Matky Boží před Týnem v Praze.
Zdroj: Český rozhlas, dejepis.com
