Před několika týdny vyděsil obyvatele Roztok u Prahy výskyt meningokokové infekce, která propukla u mladého studenta z Mexika. Ačkoli jsou nákazy meningokokem vzácné a v Česku dochází pouze k ojedinělým případům bez dalšího šíření, jsou obavy z nemoci namístě.
„Více než deset procent nakažených onemocnění podlehne i v případě, že je včas zahájena správná léčba. Až v polovině případů se lidé po nákaze potýkají s trvalými následky, k nimž může patřit i amputace končetin,“ vysvětluje MUDr. Ludmila Mazylkinová, všeobecná lékařka ze sítě zdravotnických zařízení MOJE AMBULANCE. Co bychom o meningokoku a ochraně před ním měli vědět?
Původcem invazivních meningokokových infekcí je celosvětově rozšířená bakterie Neisseria meningitidis. Vyskytuje se ve 13 subtypech, jejichž zastoupení se v jednotlivých oblastech liší. S bezpříznakovými nosiči této bakterie se každý z nás setkává u pacientů při výtěru z krku z jiných důvodů – Neisseria meningitidis je totiž součástí běžné slizniční mikroflóry přibližně u deseti procent české populace. „K přenosu dochází kapénkami, které mohou v případě oslabení organismu, genetické náchylnosti a dalších příčin proniknout do krevního oběhu a způsobit život ohrožující onemocnění,“ vysvětluje způsob nákazy MUDr. Ludmila Mazylkinová.
Nákazu nelze předvídat
V Česku se meningokoková infekce objeví v průměru u 11 až 25 osob ročně. Nejčastěji postihuje děti do čtyř let, dospívající a mladé dospělé ve věku 15 až 25 let, nevyhýbá se ale ani ostatním věkovým kategoriím. „Případy nákazy bývají v Česku izolované, bez kontaktu s nemocným. Nikdy proto nelze dopředu vědět, kde nemoc udeří,“ komentuje epidemiologická data lékařka. Ze světa nicméně známe i případy hromadného výskytu, zejména při událostech s masovou účastí. Počátkem letošního roku infekce propukla například u přibližně desítky poutníků do Mekky.
Rozhodují minuty
Onemocnění je typické svým velmi prudkým průběhem. K prvním příznakům patří únava, bolest hlavy, vysoká horečka a další projevy podobné chřipce. V řádu několika hodin ale může v důsledku průniku bakterií do mozkomíšního moku dojít k rozvoji zánětu mozkových blan s úpornou bolestí hlavy, zvracením, křečemi nebo poruchou vědomí. Velmi agresivně nemoc probíhá také v případě, kdy se infekce dostane do krevního oběhu. Otravu krve neboli sepsi mohou prozradit takzvané petechie – drobné krvavé tečky na kůži, které na rozdíl od běžných vyrážek nebo zarudnutí nezmizí ani poté, co na ně zatlačíme nebo přitiskneme sklíčko. „V důsledku sepse dochází rychle k selhávání životně důležitých orgánů. Odumírat mohou také koncové části těla, jako jsou nos, uši, prsty, případně celé končetiny, které je třeba amputovat,“ popisuje MUDr. Mazylkinová komplikaci, která má až ve čtvrtině případů fatální následky.
K ochraně stačí návštěva praktika
Přirozená imunita proti meningokoku se vytváří u již zmiňovaných nosičů bakterie. Protože ale imunizace touto cestou vzniká po delší dobu a v případě čerstvé nákazy může bakterie za jistých okolností po průniku přes sliznici spustit těžké onemocnění, neměli bychom na získání obranyschopnosti touto cestou spoléhat. „Bezpečnou ochranu lze zajistit s pomocí očkování. K dispozici jsou dva typy vakcín. První chrání proti podtypu B, druhá před podtypy A, C, W135 a Y. Vakcína proti meningokoku B se aplikuje ve dvou dávkách, proti ostatním podtypům se očkuje jednorázově s přeočkováním po pěti letech,“ vysvětluje MUDr. Mazylkinová. Očkování by podle ní měli zvážit všichni, kdo se pohybují ve větších kolektivech nebo rádi cestují.
Zdroje: MUDr. Mazylkinová, redakce
