Cukrovkou u nás trpí více než milion lidí. Vedle závažných komplikací, které se s diabetem pojí, jsou pacienti kvůli horší imunitě náchylnější také k infekčním onemocněním. Hrozí jim například těžší průběh sezónních respiračních onemocnění, jako jsou např. RS virózy, a jsou také ve vyšším riziku vzniku pásového oparu. Před obojím se mohou přitom chránit. Jak ale ukázal unikátní průzkum GSK, prevenci (nejen) pacienti s cukrovkou podceňují a účinnou ochranu často opomíjejí.
Podzim, sychravé počasí a barevné listí vytváří nejen romantickou atmosféru, ale bohužel i příznivé prostředí pro přenos virů. Kromě chřipky nebo covidu nás v tento čas ohrožují i méně známé RS viry, které dovedou pořádně potrápit. Dle nedávného průzkumu společnosti GSK, do nějž se zapojilo 500 účastníků, je nezná až 60 % osob nad 50 let, v jejichž řadách se vyskytuje většina diabetiků trpících cukrovkou 2.typu.
Neznámé, ale zákeřné
„U lidí s přidruženými onemocněními, jako je astma, cukrovka nebo chronická obstrukční plicní nemoc, se může RS virus rozvinout do vážnějších forem, často spojených s infekcemi dolních cest dýchacích, jako je zápal plic. Tyto komplikace mohou výrazně zhoršit průběh základních onemocnění, a proto je důležité sledovat své příznaky a včas se poradit s lékařem, pokud se objeví zhoršení zdravotního stavu,“ říká hlavní epidemiolog IKEM, MUDr. Petr Smejkal. Jen v Evropě každoročně u lidí nad 60 let způsobí odhadem 3 miliony případů akutních respiračních infekcí a zhruba 20 000 hospitalizovaných pacientů v této věkové skupině na následky infekce zemře.
Proto by zvláště tato skupina měla dbát na prevenci. Dle průzkumu ji však většina lidí podceňuje – například proti RS virům se nechávají očkovat jen 2 % lidí. A proč se očkování vyhýbají? Většina nevěří tomu, že vakcína je dostatečně účinná, nebo se obává nežádoucích účinků.
Svým strachům jdeme naproti
Lidé s přidruženými onemocněními, jako je právě cukrovka, jsou obecně náchylnější k virovým onemocněním, a to kvůli narušené obranyschopnosti. Nejen RS viry tak pro ně představují riziko. Horší průběh může nastat třeba i u onemocnění pásovým oparem. „Pásový opar je výrazně častější, než si většina pacientů uvědomuje, přičemž výskyt stoupá s věkem a s oslabením imunitního systému,“ říká primářka Kliniky infekčních nemocí, FN Bulovka, MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
I když si mnozí myslí, že se jedná „jen o pouhou vyrážku“, následky mohou být závažnější. Postižené místo může bolet i několik měsíců, a to natolik, že člověka bolest může úplně vyřadit z běžného života. K tomu, abychom prevenci brali vážně, nás nemotivují ani strachy z dlouhodobé nemoci a bolesti, jichž se obává přes 70 % lidí. Přitom právě bolest způsobená pásovým oparem patří k vůbec těm nejhorším, které můžeme v životě zažít. A v případě, že se nám pásový opar vyskytne na obličeji v blízkosti oka, hrozí dokonce poškození zraku. I proto je důležité nepodceňovat prevenci.
Zdroje: citovaní lékaři
