Poruchy spánku nebo bolesti hlavy či kloubů, horší dýchání či únava. To vše patří ke zdravotním potížím, s nimiž se potýkají pacienti, kteří prodělali těžkou formu covidu‑19. Na počátku koronavirové pandemie lékaři jen těžko odhadovali, kolik nemocných bude postcovidovým projevům čelit.
Z informací Fakultní nemocnice v Hradci Králové vyplývá, že se obtíže týkají 7 % pacientů, kteří přežili akutní covid-19. Je to méně, než experti původně čekali. Odborníci se tomuto tématu budou věnovat na 23. kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti, který se uskuteční 21.–23. září v Brně. „Na počátku koronavirové pandemie jsme se obávali toho, že se riziko vzniku postcovidových problémů může týkat každého druhého pacienta, který byl hospitalizovaný s těžkým covidem. To se nám ale po více než dvouletém sledování nemocných naštěstí nepotvrdilo,“ vysvětluje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Většina nálezů se postupně vstřebala
S vysokým rizikem postcovidového syndromu byly spojené především první varianty viru na počátku pandemie. Méně pacientů pak mělo obtíže po prodělání varianty omikron. Podle doc. Koblížka to souvisí s tím, že covid-19 prodělala už více než polovina české populace, a tak se z něj stala relativně běžná nemoc. „Velká část osob v Česku je navíc naočkovaná, někteří lidé i více dávkami,“ dodává doc. Koblížek, který je také vědeckým sekretářem České pneumologické a ftizeologické společnosti.
U těch, kteří byli s akutním covidem hospitalizovaní v nemocnici a dostali umělou plicní ventilaci nebo kyslík, se lékaři zpočátku obávali vzniku plicních fibróz. V takovém případě by u nich došlo ke zjizvení plicní tkáně, což vede k vážným problémům s dýcháním a s ohrožením na životě. „Jak se ale ukázalo, i u pacientů, kteří měli těžký průběh, se většinou velká část nálezu postupně vstřebala a plicní funkce se u nich vrátily k normě,“ popisuje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně. „Prognózy týkající se postcovidových problémů jsou proto teď už optimističtější,“ doplňuje.
Respirační problémy i problémy se srdcem
O tom, s jakými postcovidovými problémy se v současné době pacienti potýkají, budou lékaři hovořit na zářijovém kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti v Brně. Pneumologové se zde mimo jiné seznámí s výsledky studie, která od března 2020 do června loňského roku probíhala ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. „Všem pacientům s covidem jsme po jejich první hospitalizaci nabídli možnost obrátit se v případě problémů na naše postcovidové centrum. Z 3 880 oslovených navštívilo naši ambulanci 267 osob – tedy méně než 10 % z těch, kteří akutní covid přežili,“ upřesňuje doc. Koblížek.
Více než polovina nemocných kontaktovala hradecké centrum kvůli respiračním problémům, které často doprovázela i velká únava. Pětinu pacientů trápily těžké poruchy spánku či bolesti hlavy a mezi časté obtíže patřily také změny na kůži, ztráta čichu a chuti nebo postižení srdce. „V případě závažných dýchacích problémů se na nás nemocní obraceli sami. Pacienty k nám často ale zasílali také praktičtí lékaři – týkalo se to těch, kteří sice navenek žádné problémy nevykazovali, praktici však u nich zjistili známky poškození v oblasti respiračního systému,“ dodává doc. Koblížek, který detailní data studie představí právě na brněnském kongresu.
Zdroje: redakce, citovaní lékaři
