Druhá světová válka byla pravděpodobně nejtragičtější etapou světových dějin. Protektorát Čech a Moravy žil léta v tlakovém hrnci. Útlak nacistického Německa vyvolával každodenní strach. Popravy, zatýkání a všudypřítomná nejistota se s koncem války projevila v činy, které můžeme chápat, ale nemůžeme na ně být hrdí.
Pražské povstání bylo v plném proudu a nacističtí vojáci nešetřili s tvrdými tresty. Vražd a poprav civilistů přibývalo a s blížícím se koncem války se němečtí vojáci doslova utrhli ze řetězu. V mnohých případech za sebou v pražských čtvrtích jednotky SS nechávaly desítky mrtvých, včetně celých rodin. Německá kapitulace situaci zcela obrátila a němečtí vojáci spolu s německými civilisty byli na mnoha místech v Praze internováni.
Chladnokrevná msta
Na konci války, kdy se síly obrátily, přibývalo poprav Němců vojáky Rudé armády, ale i českými civilisty. V mnoha případech se tento akt pomsty netýkal pouze vojáků, ale také velmi často nevinných civilistů. Ti se provinili pouze svým původem. V kontextu doby je skoro nemožné si představit, že lze takovým případům zabránit. Zuřivost a frustrace za dlouhá léta útlaku podobné činy určitě neospravedlňuje, ale lze je pochopit. Jedna z těchto poprav se odehrála na Praze 6.
Smrtelné výstřely
Biograf na Bořislavce se během německé kapitulace změnil na internační tábor. Vězněni v něm byli jak vojáci, tak civilisté. Během 9. května došlo v místech před kinem Bořislavka k popravě 41 civilistů. Minimálně jeden z nich byl Čech. Internovaní Němci byli se záminkou odklízení pražských barikád vedeni z biografu ven, aby se v řadě vedle sebe rozestoupili a čekali na poslední výstřel.
Podle dochovaného protokolu z oné doby střelbu vyprovokoval voják Rudé armády. Dodnes však není zcela jistě, jestli stříleli vojáci Rudé armády, nebo čeští civilisté. Jako vrchol běsnění v kruté době jsou dochované archivní záběry, kde je možné vidět, jak nákladní vůz Rudé armády přejíždí mrtvá těla. Tento brutální akt pomsty nemá svého viníka a my můžeme jenom doufat, že se nejednalo o českého civilistu.
Vyšetřování
Na základě pozdějšího vyšetřování je určení viny velmi nekonkrétní. Viníkem měl být nezjištěný důstojník Rudé armády. Internovaní němečtí civilisté jsou v protokolu poněkud nepochopitelně popsáni jako shromážděný dav náhodných chodců. Za vraždu 41 osob nebyl nikdo nikdy potrestán, což v těchto případech není nic překvapivého. Zločiny, které se odehrály v posledních dnech války, často nemají své potrestané. Poprava civilistů na Bořislavce jen dokazuje, čeho jsou lidé schopni. Násilí plodí jen další násilí.
Zdroje: irozhlas.cz, wikipedia, reflex.cz
