Ti, co film znají, na něj jen tak nezapomenou. Tragický příběh nevinných stopařek je o to děsivější, že se celý zakládá na realitě. Brutální čin řidiče nákladního vozu Charváta má svůj předobraz v drsné vraždě Miroslava Somora. Jak dopadl vrah stopařek a co všechno je ve filmu založeno na pravdě?
Legendární snímek Smrt stopařek je i dodnes ukázkou toho, že za socialismu mohl vzniknout odvážný a brutální snímek, který si diváci budou pamatovat léta.
Stejně jako děsivá scéna z dílu Studna případů Majora Zemana se svojí hororovou atmosférou zapsala hluboko pod kůži tehdejším divákům, tak i příběh řidiče Charváta a jeho dvou obětí působil ve své době jako zjevení.
Film jako takový zcela logicky stárne a jen těžko může konkurovat naturalističtějším filmům s podobným tématem, ale samotné scény, které odkazují na reálný příběh v roce 1976, děsí dodnes.
Reálný příběh
Pravé jméno filmového řidiče a brutálního vraha dvou stopařek bylo Miroslav Somora. 8 srpna roku 1976 k němu na nádraží v Trenčíně přistoupily dvě dívky s žádostí o spolujízdu do Strečna. Somora nabídku přijal a dívky naivně vstoupily do jeho nákladního auta.
Rozhodnutí to bylo osudné. Obě byly zavražděny, a to velmi brutálním způsobem. Když se společně vydali na cestu z Trenčína, tak dívky usnuly za Trenčianskou Teplou. V tento moment vyndal Miroslav Somora obrovský utahovací klíč na kola nákladního auta. Jedna z vražedných zbraní začala úřadovat.
Brutálními údery do hlavy obě dívky velmi rychle inzultoval, až do bezvědomí. Pro jistotu použil i nůž dlouhý 30 cm, který se o jednu dívku dokonce zlomil. Tak silné byly údery, které na nich vykonal. Psychopatický čin pokračoval dál. Jednu z mrtvých dívek Somora svázal a znásilnil.
Obě mrtvá těla následně zahrabal na skládce ve Valašských Kloboukách ve Zlínském kraji. Na tomto místě však byli dva svědci, kteří objevili těla a všimli si Somorova nákladního auta. Informace předali policii a Somoru, který byl už v minulosti trestně stíhaný za loupeže, krádeže a znásilnění, dopadli o dva dny později. V roce 1979 byl v Praze za svůj čin popraven.
Film není realita
Ve stejném roce jako byl Miroslav Somora popraven, natočil režisér Jindřich Polák celovečerní snímek Smrt stopařek. Ten se brutálním činem řidiče psychopata částečně inspiroval, ale v mnoha situacích se scenáristi vydali jinou cestou, než napsal sám život.
Muže s nezvladatelnou agresivitou zde hrál do té doby neznámý polský herec Marek Perepeczko. Bývalý kulturista i díky svojí vizáži zapůsobil při své filmové vraždě autenticky a nadobro se v hlavách dívek u televizních obrazovek zapsal jako symbol děsu a strachu.
Jak se nechala slyšet jedna z filmových stopařek Dáda Patrasová, tak byl polský herec Perepeczko velmi hodný. Musela ho prosit a přemlouvat, aby ve scéně, kdy jí škrtí, přitvrdil ve jménu autenticity.
Film si z reality vzal hlavně předobraz vraha, ale v mnohém se od skutečného příběhu liší. Způsob smrti a hlavně zápletka se v realitě odehrála zcela jinak. Když se film uzavírá policejní honičkou, při které je vrah zastřelen policejním odstřelovačem, sledujeme čistě fantasii scenáristy.
Film má s odstupem velmi tísnivou atmosféru a do příběhu se podařilo přenést něco málo z brutality tragického a psychopatického činu. Následující pokračování příběhu působí dnes spíše komicky a závěr filmu je jen zoufalým pokusem o přiblížení se americkým detektivním thrillerům.
I tak je film Smrt stopařek silně zapsán do paměti všech, kteří film v minulosti viděli a jistě se při osudné scéně znovu před televizí vyděsí, zapotí nebo schovají tváře do dlaně.
Zdroje: csfd.cz, ceskatelevize.cz, iprima.cz, kriminalistika.eu
