DomůZajímavostiNepřítel Masaryk: Češi ho chtěli vidět na šibenici, mohla za to vražda...

Nepřítel Masaryk: Češi ho chtěli vidět na šibenici, mohla za to vražda Anežky Hrůzové

Nedotknutelná osobnost prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka byla v minulosti terčem tvrdých a nemilosrdných útoků. Jak se český národ postavil muži, kterého následně tak zbožně uctíval?

Proces se Židem Leopoldem Hilsnerem byl od začátku náboženským konfliktem a největším projevem antisemitismu v Čechách během 19. století. Nevinný muž byl odsouzen za vraždu Češky Anežky Hrůzové v Polné. Celá kauza byla pikantní na základě obvinění z židovské rituální vraždy. Pověry se tak staly předmětem soudního sporu.

Rituální vražda

Mladá Anežka Hrůzová byla zavražděna po cestě z práce u lese Březina. Nejdříve ji pachatel srazil k zemi úderem do hlavy a následně ji nemilosrdně podřízl, takže hlavním důvodem smrti bylo vykrvácení.

Naneštěstí pro podprůměrně inteligentního Žida Leopolda Hilsnera se okolnosti vraždy začaly vykládat na základě středověké pověry. Tělo bylo nalezeno na Bílou sobotu a konec Velikonoc tohoto roku připadal na konec židovského svátku Pesach. Podle obžaloby se Anežka Hrůzová stala obětí rituální vraždy, kdy obviněný Hilsner potřeboval k těmto potřebám panenskou krev. Proces byl na světě.

Hilsneriáda

Leopold Hilsner se stal obětí hladového davu. Nepřímým svědectvím ho uznali vinným a jen málokdo se v té chvíli postavil proti rozsudku nad mladým Židem. Kauza přerostla do obrovských rozměrů a pozornost později vzbudila u Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1899 se zasadil o obnovení procesu. Verdikt soudu byl 25. dubna 1900 zrušen a poslán k novému projednání.

Nepřítel lidu

Ne poprvé se Masaryk postavil na stranu, pro většinu společnosti ne zrovna populární. Během sporu o Rukopisy si dav znepřátelil tvrzením, že nejsou pravé, a teď začal popírat rituální vraždu v Polné. Role Masaryka nebyla ani tak bránit samotného Hilsnera, ale stavěl se proti nesmyslnému hledisku rituální vraždy. Sám k procesu napsal dvě skoro až detektivní brožury.

Společnost nečekala dlouho a Masaryk byl terčem nadávek. Na jeho počest vznikla velmi tvrdá píseň „Zasloužil bys Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku“. Nejcitelnější byl pravděpodobně nepřátelský přístup jeho vlastních studentů, který v Masarykovi vyklíčil až k myšlence se odstěhovat do země své ženy Charlotty. Ta ho však přesvědčila, že jeho role je právě tady, a rozhodně se nemýlila.

Smutný konec

Iniciativa budoucího prezidenta Československa Hilsnera od žaláře nezachránila, ale pozměnila způsob, jak se na případ nahlíželo. V novém procesu u Krajského soudu v Písku v říjnu roku 1900 byl Hilsner navíc obžalován jako spoluviník u dva roky staré vraždy Marie Klímové. Byl odsouzen k trestu smrti na šibenici. Soud však zásadně pozměnil motiv, kdy už Hilsner nevraždil z náboženských, nýbrž ze sexuálních důvodů.

Trest byl Hilsnerovi postupně změněn císařskou milostí na doživotí a po osmnácti letech ve vězení byl propuštěn díky amnestii, kterou mu udělil Karel I. Hilsner nebyl nikdy rehabilitován. Údajně ho na svobodě finančně podporoval i sám T. G. Masaryk. Proces s Hilsnerem mimo jiné dokazuje, jak neuvěřitelné je, že se z kritika poměrů, který byl společností pranýřován, stala nedotknutelná hlava státu.

Zdroje: masarykovaspolecnost.cz, kudyznudy.cz, ceskatelevize.cz

PODOBNÉ ČLÁNKY
- Reklama -

NEJČTENĚJŠÍ

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů