Česká republika není, co se týče zvířecí říše, nikterak exotická. Na světě tak najdeme jistě nebezpečnější končiny, ale přesto můžete v naší krajině narazit na některé druhy, jež vás klidně mohou ohrozit na životě. Jaká jsou ta vůbec nejjedovatější zvířata v ČR?
Kdy jindy si užíváme přírodu tak často jako o letních prázdninách. Čas dovolených v praxi znamená prostor pro výlety a dlouhé procházky krajinou. Ten, kdo se nevydal do zahraničí za nějakým dobrodružstvím, protože má rád klid a pokoj naší přívětivé krajiny, se však musí držet na pozoru. Byť zde nenarazíte na kobru ani jedovatého škorpiona, stále existuje mnoho živočichů, kteří vám svým jedem mohou způsobit vážné zdravotní komplikace. O jakých zvířatech je řeč?
Hmyzí říše
Pravděpodobně nejvíce jedovatých druhů najdeme v hmyzí říši. Jeden z nejtradičnějších reprezentantů je mravenec. Na českém území narazíte minimálně na stovky druhů a mnoho z nich se brání kosnutím, které vám do těla dopraví drobné dávky jedu.
Jedná se např. o mravence drnového či žahavého. Ovšem třeba takový mravenec lesní má tu schopnost nejdříve kusadly prokousnout kůži a svůj jed vystříknout klidně na vzdálenost 20 centimetrů. Život však jejich “útok” neohrožuje, pouze v případě silné alergické reakce.
Nejnebezpečnější hmyz, který má schopnost zaútočit jedem, existuje v čeledi sršňů a včel. Na první pohled nejrizikověji vypadá tzv. sršeň. Paradoxně je však oproti vosám mnohem mírumilovnější a k útoku se odhodlá minimálně. Navíc jeho jed není tak silný, jak by se na první pohled mohlo zdát, byť způsobuje o něco větší bolest než třeba u vosy.
To vosa je o hodně agresivnější. Překvapivé je, že třeba takový čmelák a včela disponují pětkrát až desetkrát silnějším jedem než vosa či sršeň. Jejich útok je o to intenzivnější, že včely společně se žihadlem v oběti zanechávají jedový váček.
Speciálním druhem je hrabalka obecná. Ta sice není tolik jedovatá, ale její bodnutí je velmi bolestivé. V cizině se tento druh soustředí třeba na lov tarantulí. Pokud vás však česká hrabalka bodne, očekávejte silnou bolest, která trvá maximálně pět minut. Také záleží, zda nevznikne alergická reakce.
Smrtelně nebezpečné jsou však tyto nevině vypadající druhy hmyzu jen v případě anafillaktického šoku člověka, který je způsoben silnou alergií.
Nech brouka žít
Mezi brouky najdeme hned několik druhů, u kterých se můžeme dočkat jedovatého kousnutí. Jedovatost celého těla potkáme u drabčíka břehového či majky obecné. Nejnebezpečnější je pravděpodobně puchýřník lékařský přezdívaný španělská muška.
Jedná se totiž pravděpodobně o nejjedovatějšího brouka na našem území. Když se puchýřník cítí ohrožen, vypouští tekutinu zápachu, která může způsobit bolestivé a hnisavé puchýře. Pro člověka může být tato dávka smrtelná, ale jen v případě, že by na vás jed vypustila desítka puchýřníků. Rozemletá těla brouků se však používala jako přísada do jedů a velmi silná otrava může znamenat kompletní kolaps ledvin a trávicí soustavy.
I takový motýl může být velmi nebezpečný. U bourovčíka toulavého jde však o stadium, když je ještě housenkou. Její bodliny totiž obsahují jed, který může vyvolat alergickou reakci.
Pavouci
Není pavouka bez jedu. Chtělo by se říct. U většiny se však jedná o tak neúčinnou dávku, že ji člověk ani nemá šanci pocítit. To však neplatí u vodoucha stříbřitého, pavouka, jenž žije ve své vzduchové bublině pod hladinou vody; má ten nejsilnější jed mezi českými pavouky. Síla je jedna věc, ale množství druhá. Díky tomu, že jeho zásoby jedu nejsou nikterak závratné, je jeho kousnutí na úrovni žihadla vosy.
Taková zápřednice jedovatá se drží poctivě svého jména. Její kousnutí totiž zdravému dospělému jedinci může způsobit horečky, závratě, silné bolesti a ochrnutí kolem místa kousnutí. Nepříjemnosti však většinou odezní do dvou dnů. Nebezpečné však může být kousnutí, které se týká těhotných žen, starých lidí, dětí či lidí s alergií.
Nikdo však nepřekoná stepníka moravského. Ten je v katalogu českých pavouků relativním nováčkem. Patří mezi největší a nejjedovatější pavouky střední Evropy. Jeho jed je srovnatelný s jedem hadů, a tak způsobuje hořečnaté několikahodinové stavy, enormní bolest hlavy, ale životu není nikterak nebezpečný.
Zdroje: redakce, epochalnisvet.cz, blesk.cz, irozhlas.cz