Každý člověk má nějakou 13. komnatu a Karel IV. není výjimkou. Počestný život je pro tak mocného muže složitý úkol, a tak se jeho slabost pro něžné pohlaví občas projevila i mimo královskou ložnici. Pověst mocného a moudrého krále má tedy i svoji lidskou stránku. Šeptem se na královském dvoře mluvilo o nemanželském synovi. Jaké bylo jeho jméno?
Paříž byla sedmiletému Karlovi novým domovem. Sbíral zde základní životní zkušenosti. Jak ty praktické, tak emocionální. Bolestivé odloučení od matky bylo ve Francii poctivě kompenzováno prvotřídní výchovou. Získával zde základní vzdělání a navazoval kontakt s muži té nejvyšší společnosti. Naplno si získával všestranné dovednosti a propadal lásce ke vzdělání. Nerozvíjel však pouze intelekt, ale také byl zasvěcen do tajů té nejintimnější lásky.
Divoké mládí
Poněkud bulvárnější vrstva života mocného krále se naplno rozbujela na jeho cestách po Itálii, kam se s oblibou vracel. Přestože byl zasnouben již od svých sedmi let s Blankou z Valois, nijak mu to v rozpuku mládí nezabránilo poznávat, jak chutná lechtivé dobrodružství. „Poskvrnil nemálo cizích lůžek a nezdržel se ani po otcových výtkách,“ svěřuje se historik Aeneas Silvius Piccolomini.
Žádná zmínka o neoficiálním potomkovi, kterému by kolovala lucemburská krev, však žádný pergamen nepíše. Opatrnost pravděpodobně zvítězila a potenciální skandál se do historie velkého muže z dob jeho italského řádění nezapsal. Nebylo však všem dnům konec.
Karlovy ženy
Blanka z Valois mu byla družkou již od čtrnácti let, kdy se jejich zásnuby proměnily ve společnou domácnost. V osmnácti letech se narodil první potomek, ale to nic nezměnilo na vlastnosti šarmantního krále být milován a okouzlovat ženy v jiném kraji. Když Blanka předčasně zemřela, Karel dlouho neváhal a vzal si za ženu Annu Falckou. Ta údajně jeho „výlety“ snášela mnohem hůř, ale vinou náhlého úmrtí Anny nevydržel vztah dlouho.
Hon na dědice tak mohl pokračovat. Následníka trůnu, který byl přiveden na svět oficiální cestou, byl Václav IV. Třetí žena Anna Svídnická zemřela po devíti letech manželství a aktivní král Karel IV. na další osudovou ženu nečekal dlouho. Alžběta Pomořanská zaplnila v jeho milovnické duši prázdné místo. Společně přivedli na svět půl tuctu dětí a poslední se narodilo pouhý jeden rok před Karlovou smrtí. Smrt císaře Karla IV. zastihla v jeho 62 letech a není tak pochyb o jeho fyzických dispozicích.
Schovaný levoboček
Ona svůdnická stránka života Karla IV. není tak známa a popravdě, ani moc důležitá. Z historického hlediska se jeho divoký osobní život na odkazu vladaře nikterak zvlášť nepodepsal. Pohled pod pokličku však nabízí komplexnější obrázek muže, který měl i svoje chyby a tajemství, ostatně jako každý z nás. Když na jaře roku 1365 vyrazil Karel IV. na diplomatickou cestu do Avignonu, byl onoho času bez své drahé polovičky.
A tak se stalo, že seznámení s neznámou dívkou v zimě téhož roku vyplynulo v narození nemanželského syna, kterého pojmenovali Vilém Guillaume. S bezpečným odstupem Karel IV. zaopatřil svého syna a v roce 1378 oficiálně stvrdil své otcovství tím, že mu při svém posledním pobytu v Paříži posvětil budoucí sňatek. Zde je v písemnostech Karel IV. oficiálně zapsán jako Vilémův otec. Tento dokument je také jediným z důkazů o existenci Karlova levobočka. Osud jeho syna je tak schovaný v hluboké historii.
Zdroj: kniha Tajemství českých dějin, Český rozhlas
