20.1 C
Prague
Neděle, 19 května 2024, 4:05
- Reklama -
DomůZdravíLéto je nápor na srdce: Lékaři vysvětlují, jak je to s klimatizací...

Léto je nápor na srdce: Lékaři vysvětlují, jak je to s klimatizací i pitným režimem

Tropické letní počasí, cesty na dovolenou nebo silně klimatizované budovy. To vše dává zabrat i zdravým lidem, tím spíše těm, kteří mají nemocné srdce. I proto jim kardiologové doporučují nepřeceňovat síly a dbát opatrnosti, aby se místo příjemně strávené dovolené nedočkali spíše neplánovaného pobytu v nemocnici. Vedle zodpovědného přístupu ke své nemoci ale kardiakům radí také například nezapomínat na cestovní pojištění do zahraničí – případné ošetření by je totiž mohlo vyjít poměrně draho.  

Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky mohou pro kardiaky představovat výbušnou směs, ať už v Česku, nebo v zahraničí. Lidé s nemocným srdcem by měli vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla. „Lidé s onemocněním srdce by měli omezit pobyt v prostředí s teplotními extrémy, a to platí i pro horké letní dny, zvláště na přímém slunci. Vysoké letní teploty také vedou ke zvýšeným ztrátám tekutin pocením, a je proto třeba dbát na dostatečnou hydrataci,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti (ČKS).

Problém může být i krátká procházka

S ohledem na potřebu doplňování tekutin upozorňují kardiologové i na rozšířený český zlozvyk. „Rozhodně není vhodné hasit žízeň alkoholickými nápoji. Nápoje s vyšším obsahem alkoholu, a platí to i o silnějších pivech, tekutiny nahradí nedostatečně. Samotný alkohol je pak pro srdce nebezpečnou látkou, která zhoršuje jeho funkci a zvyšující riziko poruch srdečního rytmu,“ varuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, místopředseda ČKS. Do parného počasí je také důležité lehce a vzdušně se oblékat, aby se lidé zbytečně nepřehřívali a nezatěžovali organismus. Pozor však na přílišné odhalení, v jehož důsledku může naopak hrozit spálení kůže slunečními paprsky. To je pro kardiaky také zatěžující a na ochranných krémech se tak nevyplatí šetřit.

V horkých letních dnech může velkou námahu představovat i krátká procházka – lidé s nemocným srdcem by to s fyzickou aktivitou neměli přehánět. „Větší fyzické výkony je jednoznačně lepší odložit na chladnější dny. Při vyšších teplotách je lepší vynechat také náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě například k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne,“ upozorňuje prof. Linhart. Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani během dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Když má nemocný pocit, že mu léky nedělají dobře, měl by se poradit se svým lékařem. Náhlé vysazení některých léků může totiž vést k prudkému zhoršení stavu,“ říká prof. Ošťádal.

Jak je to s klimatizací?

Vítanou pomocí v tropických teplotách může být i klimatizace, nicméně experti ji doporučují používat s rozvahou, zvláště lidem s potížemi se srdcem. Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují. Automaticky chladit interiér vozu na 21 °C, když venku panují pětatřicítky, tedy není dobrý nápad, podobně jako přechlazování místností. To může vedle tropické rýmy a ucpaných dutin přivodit i vážnější problémy. „Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot stav rychle zhoršit,“ doplňuje prof. Linhart.

Doporučuje proto, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl větší než 5–7 °C. Pokud pacienti s nemocným srdcem cestují do zahraničí, měli by podle odborníků brát v potaz i kvalitu místního zdravotnictví. Zároveň by měli být připraveni na situaci, že budou muset lékaři svůj stav vysvětlit, a mít proto s sebou papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině. „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované v zahraničí za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven, někdy i několikanásobně, “ varuje prof. Linhart.

Zdroje: redakce, prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA

PODOBNÉ ČLÁNKY

NEJČTENĚJŠÍ

- Reklama -
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů