Stejně jako jídlo, pití či dýchání, tak i spánek a odpočinek patří mezi základní biologické potřeby člověka a je nenahraditelný. Odborníci na to upozorňují u příležitosti Mezinárodního dne zdravého spánku, který připadá na 21. března.
Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek obnovuje fyzické i psychické síly a je prevencí celé řady onemocnění. „Snižuje riziko vysokého krevního tlaku, deprese a obezity. Podporuje paměť, obranyschopnost, hormonální a metabolické pochody,“ vysvětluje MUDr. Kristina Slavíková. Podle ní každý třetí člověk ale trpí spánkovou deprivací, která dlouhodobě výrazně zvyšuje riziko mnoha onemocnění.
„Příčiny spánkových poruch mohou být tělesného nebo psychického rázu. Nedostatek spánku nebo jeho sníženou kvalitu nepodceňujte a obraťte se na ambulanci pro poruchy spánku. Vyšetří vás ve spánkové laboratoři, kde se zaměří na dýchání ve spánku, tzv. syndrom spánkové apnoe, nadměrnou denní spavost, abnormální chování a pohyby ve spánku a podobně,“ říká lékařka.
Jak dlouho bychom měli spát?
Slavíková upozorňuje na to, že jedna hodina spánku před půlnocí se rovná dvěma hodinám po půlnoci. Podle odborníků lidské tělo reaguje na nedostatek spánku už po 24 hodinách, a to podobně jako na jedno promile alkoholu v krvi. „Únava jakožto nejběžnější příznak spánkového deficitu stojí až za 20 procenty všech dopravních nehod. Spánkový deficit negativně ovlivňuje naše tělo i mysl. Dlouhodobě vede k oslabení imunity, zvýšenému ukládání tělesného tuku, problémům s pamětí, ale i k hypertenzi a většímu riziku onemocnění cukrovkou (Diabetes mellitus) druhého typu,“ pokračuje doktorka Slavíková. Zvýšená únava a spavost pak může signalizovat onemocnění, například sníženou funkci štítné žlázy, nedostatek červených krvinek, zhoršené prokrvení mozku aj.
„Řádná regenerace organismu dospělého člověka vyžaduje 7 až 8 hodin spánku denně, u starších lidí je potřeba spánku menší, zhruba 6 až 7 hodin. Dítě ve školním věku by mělo spát alespoň 10 hodin. Jen správná délka spánku však nestačí, měli bychom se věnovat i jeho kvalitě. Tu lze podpořit správnou spánkovou hygienou. Znamená to chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, večer omezit množství modrého světla, které produkují např. obrazovky telefonů, notebooků nebo televizí, a snížit teplotu v místnosti. Několik hodin před spaním se také vyhnout kofeinu, alkoholu nebo těžkému jídlu. Místnost, ve které spíme, by měla být řádně vyvětraná, lepšímu nočnímu odpočinku pomůže také pravidelný pohyb,“ doplňuje lékařka.
Zdroje: redakce, MUDr. Kristina Slavíková, prozeny.cz
