Válka na Ukrajině znovu připomněla jadernou havárii továrny v Černobylu, která se stala terčem ostřelování ruských vojáků. Její historie, ale také rizika úniku radiace se naštěstí nejeví jako reálná. Ani v USA však nejsou bez chyby. Jaderná elektrárna Three Miles Island v USA je totiž takovým americkým Černobylem s tím rozdílem, že nikdo nepřišel o život. Jak je to možné a co se tehdy doopravdy stalo?
Psal se 28. březen roku 1979 a v americkém státě Pensylvánie se odehrála dosud největší jaderná havárie elektrárny na území Spojených států amerických. Událost, která později dostala označení americký Černobyl, sice propukla o několik let dřív než na území dnešní Ukrajiny, ale i tak stojí za pozornost, že v důsledku této možné katastrofy vlastně nikdo nezemřel. Nebylo k tomu ovšem daleko a jednání provozovatele elektrárny tomu určitě nepomohlo.
Radioaktivní budova
Vše začalo kolem čtvrté hodiny ranní. Obyvatelé nedalekého města Harrisburg ještě netušili, jak blízko jsou obrovské tragédii. V těchto hodinách se totiž nastartoval řetězec chyb, které rozpoutaly do té doby největší jadernou havárii v historii. Nejdříve se porouchal ventil, poté následovala porucha čerpadla. To pumpovalo vodu do sekundárního okruhu elektrárny, a tím pádem v druhém reaktoru začala stoupat teplota a tlak.
Automaticky odstavený reaktor měl ventilem otevřít cestu ohřáté vodě, jejíž objem se ovšem neustále zvětšoval, čímž hrozilo poškození celého okruhu. Ventil se měl v jednu chvíli zavřít, ale porucha to neumožnila a z reaktoru nadále unikala radioaktivní voda, která postupně zamořila celou provozní budovu elektrárny.
K tomu se připojil lidský faktor, který chyboval. Špatně vyškolení zaměstnanci usoudili, že je v reaktoru příliš vody, a tak chybně vypnuli její přívod, což způsobilo částečné roztavení reaktoru a v tomto důsledku hrozily vodíkové exploze. Zde se ovšem situace zásadně liší od příběhu z Černobylu. Zaměstnanci totiž velmi rychle přečetli, co se děje a co hrozí. Další kroky, které učinili, tak vedly k uklidnění situace a k žádné explozi naštěstí pro celou Pensylvánii nedošlo.
Velmi brzy dorazili do elektrárny experti ze státního dozoru pro jadernou energii a celou havárii za dvanáct hodin stabilizovali.
Žádné oběti
Havárii se tak podařilo podchytit, aniž by se odehrála zásadní tragédie. Nikdo v důsledku problémů jaderné elektrárny nezemřel, ale ne vše bylo tak „růžové“, jak by se mohlo zdát. Byť se řetězec chyb nerozběhl tak šíleně jako v ukrajinském Černobylu, únik radioaktivní páry do vzduchu byl přece jen velkým rizikem.
Provozovatel elektrárny se ihned po havárii pokoušel možná zdravotní rizika pro občany v oblasti zamlčet. Tím pádem se i viceguvernér státu Pensylvánie den po uzavření reaktoru nechal veřejně slyšet, že nic nehrozí. Velmi brzy ovšem vyšlo najevo, že pravda je poněkud nepříjemnější a ještě ten stejný den politik otočil a apeloval, aby lidé zůstali ve svých domovech.
Paniku naopak vyvolala zpráva, že oblast mají opustit těhotné ženy a děti. Vzápětí se ze svých domovů rozhodlo bleskově odejít 140 tisíc obyvatel v nedaleké vzdálenosti od elektrárny. Obrovské vzedmutí emocí se pokoušel uklidnit samotný prezident Jimmy Carter, který navštívil přímo elektrárnu, aby demonstroval, že se není čeho bát. Podle oficiálních informací byli obyvatelé vystavení radioaktivitě, která odpovídala jednomu rentgenovém snímku. Poškozený reaktor je i nadále mimo provoz, ale samotná elektrárna slouží dál. Největší jaderná havárie v USA neměla jedinou oběť, ale i tak vzbudila obrovský strach a otevřela téma rizika z těchto obrovských jaderných elektráren.
Zdroje: nrc.gov, briannica.com, world-nuclear.org
