Internet v časech lockdownů zachránil mnoha lidem podnikání, umožnil dětem aspoň nějaký kontakt se školou, e-shopy a dovážkové služby pomohly přežít statisícům lidí v karanténě. I bez koronaviru ale význam internetu roste – v průmyslu, dopravě, v energetice nebo ve stavebnictví. Nepředstavujte si e-maily, představujte si 3D tisk, autonomní vozy, chytré řízení složitých dopravních a logistických uzlů, chytré továrny, které koordinují svou výrobu online a v reálném čase na několika místech vzdálených stovky kilometrů.
Tohle všechno nefunguje jen tak. Pro masivní digitalizaci tak silné ekonomiky, jako je ta evropská, je potřeba kvalitní, silná a bezpečná infrastruktura. A právě na jejím vybudování jsme se letos dohodli. Evropská unie zainvestuje do vlastního zabezpečeného připojení, na kterém se budou podílet dílem satelity, dílem pevná pozemní infrastruktura. Během čtyř let bychom měli mít 170 evropských satelitů na nízké oběžné dráze, což mimo jiné usnadní konektivitu v místech, kde byl dosud s připojením problém, ale hlavně nám to umožní zvýšit kybernetickou bezpečnost a zlepšit podmínky pro evropský inovativní průmysl.
V první fázi pomůže nový satelitní program zvýšit kybernetickou bezpečnost takzvané kritické infrastruktury, tedy toho, co považují státy za strategické sítě a zařízení. Typicky sem patří třeba nemocnice, zásobování vodou nebo energiemi, ale třeba také bankovní infrastruktura. V tom všem dnes hraje zásadní roli bezpečná komunikace a výměna dat. Nové satelitní služby ale budou postupně k dispozici i pro soukromé účely.
Po dokončení tak nová satelitní konstelace IRIS doplní již existující program Copernicus pro vzdálené pozorování Země a evropský navigační systém Galileo, a otevře tak další možnosti pro řadu inovativních odvětví. Satelity jsou různé a v současnosti jsou například zajímavým zdrojem rozmanitých dat. V Česku máme třeba start-up, který už dnes používá část výstupů pro optimalizaci farmaření, takzvané precizní zemědělství. Svoji roli mají také v krizových situacích, jako jsou povodně, požáry nebo třeba větrné bouře – satelity pomáhají mapovat škody, urychlují pomoc na místě, usnadňují modelování dalšího vývoje. Na světě se skrze satelity sleduje úbytek lesů nebo výskyt ropných skvrn, vyhodnocuje se dopravní zatížení parkovišť a přístavů. Start-up s českými kořeny SpaceKnow dokonce před několika lety prostřednictvím satelitů zjišťoval, jestli čínská ekonomika roste, nebo se propadá.
Satelitní síť Starlink amerického podnikatele (a majitele Twitteru) Elona Muska ještě nedávno pomáhala Ukrajině ve válce proti Rusku, protože ji ukrajinští vojáci využívali pro navigaci dronů. Musk se ale rozhodl, že svou infrastrukturu pro takové účely už nedovolí využívat. Kdyby EU měla svou vlastní satelitní konstelaci, mohla by ji třeba dnes Ukrajině nabídnout. Doufejme, že až ty satelity konečně spustíme, budeme už spolu s Ukrajinci slavit vítězství a místo navigace válečných dronů přemýšlet třeba o tom, jak satelitní data efektivně zapojit do obnovy, rekonstrukce, modernizace technologií a odstranění škod.
– autorem komentáře je Mikuláš Peksa, poslanec Evropského parlamentu –