Nátlak a dojem časové tísně. To jsou nejčastější triky podvodníků na internetu. Z oběti se snaží získat jejich přístupy, hesla a jiné osobní údaje tím, že využívají okamžiku překvapení a využívají krátké chvíle na začátku, kdy si napadený ani neuvědomí, že se jedná o kybernetický útok. Tímto způsobem však banky s klienty nikdy nekomunikují – neposílají neznáme odkazy, nechtějí potvrdit vámi neuskutečněný požadavek ani nevyžadují sdělení citlivých údajů, hesel nebo kódů.
Kybernetické hrozby, tedy nebezpečí útoků v online prostředí, na nás číhá téměř na každém rohu. Mezi roky 2020 a 2021 se podle nejnovějších dat společnosti ESET zvýšil v České republice počet těchto útoků o 20 %. A to rozhodně není málo. Snahy a způsoby, jak z lidí vylákat přístupové údaje k jejich bankovnímu účtu, případně se dostat přímo k penězům, jsou navíc čím dál tím chytřejší a rozličnější. E-maily psané lámanou češtinou a špatná gramatika už nepatří k běžné praxi.
„Klienti nám často hlásí útoky vedené přes internet, ale také telefonní podvody, kdy jim volá údajný zaměstnanec jejich banky nebo třeba kurýr, který má pro ně zásilku a požaduje od klienta potvrzujícího kódu pro zaplacení. Momentálně jsou časté jsou i podvody s investicemi a podvody na portálech, kde se přeprodává oblečení a doplňky,“ upozorňuje Jakub Ptáčník, analytik kybernetické bezpečnosti skupiny MONETA.
Opatrnosti a kontroly není nikdy dost
Podvodníci často spoléhají na neopatrnost a roztěkanost lidí. Stačí totiž vytvořit webové stránky, které se tváří jako ty vaší banky, případně jiné instituce jako je například Česká pošta: „V současné době probíhá několik kampaní podvodníků. Jedna, se kterou se potýkáme už dlouho, cílí na celý finanční sektor. Podvodníci se vydávají za Českou poštu. Posílají lidem zprávy, že obdrželi přeplatek na daních nebo něco podobného,“ popisuje Jakub Ptáčník z MONETY. Ve zprávě bývá odkaz k přihlášení se do své banky. To je údajně nutné pro zaslání onoho přeplatku. Odkaz ovšem není do internetového bankovnictví, ale na podvodné stránky, jejichž webová adresa se může lišit, byť jen jedním znakem. Oběť tam zadá své přihlašovací údaje a de facto je pošle podvodníkům. Ti pak mají jejich bankovní účet pod kontrolou.
Své o tom ví i Jarmila Navrátilová z Prahy, které obdobný email přišel. „Ve složce s nevyžádanou poštou jsem našla email od mé banky, že mám dokončit svou žádost o vrácení peněz za nějakou transakci u obchodníka. Součástí byl i odkaz, kde mám svůj požadavek dokončit. O nic jsme nežádala a na nic neklikala, ale věřím, že lákadlo téměř 120 EUR může být pro někoho silné,“ říká. Podle analytika z MONETA Money Bank je toto typický příklad, jak někoho okrást. Nechybí tomu v podstatě nic: urgence, vykřičník, odkaz na podvodné stránky a slib vrácení peněz.
Hovor ukončete a zavolejte znovu
V případě telefonních hovorů bývá odhalení podvodu o něco jednodušší. Tedy pokud jste obezřetní Útočník často volá ze zahraničního čísla, případně se vydává za operátora banky, který s vámi nutně potřebuje vyřešit nějaký problém, ale samozřejmě si nejprve potřebuje ověřit vaši totožnost. V tokovém případě je dobré „hovor s bankou“ ukončit, najít si na oficiálním webu číslo na call centrum vaší banky a zavolat zpět. „Tam už budou operátoři vědět, zda s vámi opravdu hovořili. Není pro ně problém začít řešit danou věc znovu nebo vás přepojit. Pokud nic nevědí, tak se s největší pravděpodobností jednalo o podvod,“ říká Jakub Ptáčník.
Prodáváte? Tak za to neplaťte!
V poslední době je velmi oblíbené prodávat i kupovat věci, především oblečení z druhé ruky. Nejen, že můžete ušetřit, ale také tolik neplýtváte. Trend „slow fashion“ a secondhandů je opět tady. Ruku v ruce s tím se ale rozšířili i tzv bazarové podvody, kdy kupující místo toho, aby za vybraný kousek peníze zaplatil, prodávajícího prostým trikem okrade. „Víme o scénáři, kdy podvodník tvrdí, že vloží peníze na platební kartu inzerenta. Ten je pak podvodníkem donucen, aby zadal údaje o své platební kartě do webového formuláře, na který mu podvodník pošle odkaz. Tím dojde k tomu, že jsou ukradeny údaje o platební kartě,“ popisuje analytik z MONETY. Útočník takto získá vaše přístupové údaje a může během okamžiku z vaše účtu vysát všechny úspory.
Kamarád potřebuje poslat 100 korun
Ukradená identita na sociálních sítích není nic nového. Proto pokud se stane, že vás kamarád či rodinný příslušník najednou žádá o drobnou finanční pomoc, je dobré zbystřit a vše si ověřit. Například tím, že dotyčného budete kontaktovat jiným způsobem, než kontaktuje on vás. Přišla vám zpráva přes Messenger? Pak kamarádovi zavolejte nebo napište SMS. Nejen, že si ověříte, jestli opravdu pomoc potřebuje, ale také mu případně pomůžete s odhalením toho, že mu někdo ukradl osobní profil.
Rychlost hraje roli
Pokud už jste se obětí podvodu stali, vždy je nutné kontaktovat svou banku co nejdříve. Čas totiž hraje roli v tom, zda se bance podaří věše peníze na cestě k podvodníkovi ještě zastavit. I samotné banky mají své systémy prevence, kterými se snaží klienty chránit před podezřelými transakcemi. „Pokud se ukáže, že jste nikdy platbu na určitý účet neposílal nebo se jedná o větší částku, obvykle dojde k pozdržení této platby a jejímu ověření ze strany banky. Pokud budu třeba posílat 200 000 na zahraniční účet a nikdy jsem to nedělal, spustí to alarm a někdo z banky bude volat, zda jsem tu platbu zadal já a o co se jedná,“ uzavírá Jakub Ptáčník z MONETY.
- Rada na závěr? Vždy si dávejte pozor na to, komu a kam zadáváte své platební údaje. Rozhodně je nevypisujte nikam veřejně na internetu – do zprávy, na sociálních sítích…
