Většina populace doufá, že se nikdy nedostane do situace, kdy by musela někoho zachraňovat. Zvýšit podvědomí o tom, jak správně poskytnout první pomoc, je prakticky každodenní „boj“.
Ochota poskytnout první pomoc je nedostatečná. „Lidé se často bojí, že udělají něco špatně, a proto raději nedělají nic. Pro zraněného je však vždy lepší alespoň laický zákrok než vůbec žádný,“ upozorňuje revizní lékařka VoZP MUDr. Kristina Slavíková. Neposkytnutí pomoci je navíc trestný čin.
Člověk je odkázaný na pomoc okolí
První pomoc přitom nemusí být žádná věda. „Není třeba absolvovat desítky kurzů nebo být profesionálním zdravotníkem. První pomoc poskytujete už tím, že zavoláte záchrannou službu na číslo 155. Její operátor vás poté navede, co je třeba dělat,“ vysvětluje lékařka. Pomoc lidí, kteří se jako první dostanou k postiženému, je často klíčová. „Pokud tato osoba potřebuje resuscitaci, je odkázána na pomoc okolí, jelikož mozek vydrží bez kyslíku maximálně 3 až 5 minut. V drtivé většině případů je záchranná služba na místě do 10 minut. Počáteční minuty tedy opravdu mohou rozhodovat o tom, jestli osoba v bezvědomí přežije, nebo bude mít trvalé následky.“
Důležité je nezpanikařit a zachovat si chladnou hlavu. V první řadě vždy dbejte na bezpečnost svou i svého okolí. „Pokud zjistíte, že daný člověk potřebuje pomoc, vždy jako první zavolejte záchrannou službu. Operátorovi nahlaste, kdo volá, popište, kde se nacházíte, kolik je na místě zraněných a jaká jsou to zranění. Nikdy sami neukončujte hovor, počkejte na pokyn operátora. Pomocí může být aplikace Záchranka, která za vás rovnou odesílá GPS souřadnice,“ radí MUDr. Slavíková a dodává: „Nebuďte lhostejní. Nikdy nevíte, kdy budete první pomoc potřebovat vy sami nebo vaši blízcí.“
