Péče o zrak je důležitá v jakémkoliv věku. Oko je totiž nejcitlivější smyslový orgán, který nám zprostředkovává většinu informací z okolního světa. Proto není překvapující, že úroveň a kvalita zrakových funkcí má výrazný vliv i na psychomotorický vývoj dítěte, a to už od jeho narození. Jak se ale ukazuje, zrak se dětem dlouhodobě horší. Na vině však není jen pandemie covid-19. Už pouhý fakt, že každé předškolní dítě umí s tabletem nebo mobilním telefonem lépe než kdejaký dospělý, nám leccos napoví.
Mnoho rodičů a pedagogů si neuvědomuje, že dětská oční soustava není uzpůsobena práci do blízka, u displejů a monitorů obzvláště. Každé miminko, které přijde na svět, je totiž přirozeně dalekozraké. Ke změně refrakce, jejímž cílem je vidět stejně dobře jak do dálky, tak na blízko, dochází až ke konci předškolního věku. V tomto období už by mělo být vidění dobře vyvinuté. Pokud tomu tak není, například kvůli přetrvávajícímu namáhaní očí pohledem na vzdálenost menší než 40 cm, může se vyvinout krátkozrakost. Optometristé i oční lékaři upozorňují, že příčinou tohoto stavu může být právě časté používání digitálních zařízení.
Kromě chytrých technologií může za zhoršujícím se zrakem u dětí především zanedbání preventivních prohlídek, jejichž součástí je i kontrola zraku. První taková probíhá již v porodnici pomocí novorozeneckého screeningu, kde každé novorozeně lékaři testují na vrozenou kataraktu neboli šedý zákal. Další návštěva lékaře pak následuje v předškolním věku, ve třetím a potom okolo šestého roku života. Svou roli na vyšetření hraje i genetika. V případě, že má jeden z rodičů nějakou oční vadu, doporučuje se pravidelnější prohlídka, stejně jako když zpozorujete u dítěte chování, které může poukazovat na problémy se zrakem. V tom případě neváhejte navštívit lékaře co nejdříve.
Dětský zrak se vyvíjí do šestého až osmého roku života
Zatímco novorozenci a kojenci trpí nejčastěji na neprůchodnost slzných cest, u starších převládají dioptrické vady. Uvádí se, že v České republice každé dvanácté dítě trpí nějakou nezjištěnou oční vadou. Zejména v předškolním věku má spoustu dětí problém s tupozrakostí, která může mít doživotní následky. Tupozrakost je vada, při které je oko sice anatomicky v pořádku, ale nefunguje správně. Postihuje zejména ty děti, které mají velký dioptrický rozdíl mezi očima. Mozek si podvědomě vybírá to oko, na které lépe vidí, zatímco druhé vůbec nepoužívá, a tak se z něj při vývoji stane oko tupozraké. Dítě si myslí, že vidí v pořádku, ale přitom ztrácí prostorové a z části i periferní vidění.
Jak poznat, zda je dítě tupozraké? „Prvními varovnými signály může být naklánění hlavy na jednu stranu a přivírání jednoho oka, o možném problému svědčí ale i to, že dítě často zakopává a naráží do věcí, mne si oči, často mrká, mhouří očí a podobně. Pokud máte podezření, že vaše dítě může být tupozraké, ihned navštivte očního lékaře. Včasným podchycením problému totiž zvyšujete šanci na úplné vyléčení,” popisuje Martin Slaný, odborný oční garant optik Fokus.
Nejen technologie stojí za epidemií krátkozrakých
Vedle tupozrakosti a šilhání hrozí školákům také krátkozrakost. Ta bývá označována jako naléhavý problém veřejného zdraví, a to v globálním měřítku. Čím dál častěji odborníci mluví o tzv. epidemii krátkozrakosti. Například v Asii tato oční vada postihuje až 95 % školáků. Příčinu vidí optometristé i oftalmologové nejen v genetických předpokladech, ale zejména ve změně životního stylu.
„Stále méně času trávíme venku na přírodním světle a delší dobu nám zaberou činnosti vyžadující zaostřování zraku na blízkou vzdálenost, často za umělého světla. Absence přímého slunečního světla způsobuje nedostatek dopaminu, což vede k postupnému přizpůsobování oka novým podmínkám. Oko se při aktivitě na střední vzdálenost již tolik nenamáhá, obětuje za to ale ostrost vidění na dálku,” vysvětluje Martin Slaný. Problémy se pak projevují i v dospělosti, protože s růstem oka se zvyšuje i krátkozrakost a vyšší krátkozrakost zvyšuje riziko zeleného a šedého zákalu či odchlípení sítnic.
Z brýlí může dítě rychle vyrůst
I výběr dětských brýlí má svá specifika. V každém případě se svěřte do rukou specializovaných optik, u nichž si můžete být jisti, že čočky do brýlí správně zabrousí a vycentrují. U výběru obrouček zase nezapomínejte na to, že ratolesti bývají velmi aktivní, a proto potřebují brýle, které jim stoprocentně padnou jak na nose, tak i za ušima. Dětské obroučky se nejčastěji prodávají z plastu či kovu, případně z kombinace obou materiálů. Dioptrické brýle je možné doplnit speciálním povrchem, ať už třeba proti poškrábání, nebo antireflexní úpravou, která zvyšuje světelnou propustnost čočky a zmírňuje únavu očí. Plastové čočky mívají už i UV filtr, který chrání před škodlivým UV zářením.
Rodiče by však měli myslet především na to, že dítě dokáže z brýlí poměrně rychle odrůst. S vývojem hlavy totiž souvisí i růst vzdálenosti mezi oběma očima. Proto je vhodné častěji navštěvovat svého optika, který dokáže vyhodnotit, zda pomůcka ještě odpovídá dioptrickým a anatomickým potřebám dítěte.
Myslete i na sluneční brýle
Věděli jste, že zornice dětí je o 50 % větší než u dospělých? Větším otvorem do jejich oka tedy projde i mnohem více škodlivého záření a současně také mladá tkáň bulbu propustí mnohem více UV záření než u dospělých. Proto není radno podceňovat ani výběr kvalitních slunečních brýlí. Málokdo navíc tuší, že UV záření se v našich očích chová kumulativně, to znamená, že záleží na délce jeho působení. Světová zdravotnická organizace v této souvislosti zjistila, že až 60 % UV záření v očích máme už ve 20 letech věku, což potvrzuje i Slaný. Proč tomu tak je? „Jejich optický aparát je mnohem průzračnější. Většinou totiž nemají žádné oční zákaly nebo deformace, tudíž se UV do oka dostane přímější cestou,” dodává odborník.
Zdroj: Fokus
