16.5 C
Prague
Neděle, 19 května 2024, 1:05
- Reklama -
DomůZdravíVrací pacienty s Parkinsonovou nemocí zpátky do života: Hluboká mozková stimulace

Vrací pacienty s Parkinsonovou nemocí zpátky do života: Hluboká mozková stimulace

Parkinsonovou nemocí, závažným neurodegenerativním onemocněním, trpí v Česku více než 50 000 lidí. Nedá se zcela vyléčit, ale existují způsoby, jak výrazně zmírnit její projevy. Pomáhají i technologie, jednou z nich je Hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS). Moderní metoda stimuluje jádra hluboko v mozku, výrazně potlačuje ztuhlost, zpomalení a třes. V Česku je dostupná už více než 25 let a pomohla více než tisícovce pacientům.

Přesto o technologii mnoho pacientů ani lékařů stále neví. Zákrok hradí zdravotní pojišťovny a je možné ho podstoupit ve specializovaných centrech v Praze, Brně a v Olomouci. 11. duben je dnem Parkinsonovy nemoci. Právě 11. dubna 1755 se narodil James Parkinson, britský lékař, který toto onemocnění poprvé popsal. Parkinsonova nemoc zasahuje nejčastěji jedince mezi 50 až 60 lety, čím dál častěji se však týká i mladších ročníků. V současné době u nás trpí Parkinsonovou nemocí zhruba 50 000 pacientů, každým rokem lékaři diagnostikují až 1500 nových případů.

Co nemoc způsobuje a jak ji poznat?

Příčinou Parkinsonovy nemoci je postupné odumírání buněk, které produkují dopamin. Právě ten zajišťuje správný přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nemoc se projeví až tehdy, kdy dojde ke ztrátě 60–80 % dopaminových buněk. Typickými projevy nemoci jsou zejména snížená pohyblivost a poruchy chůze („šouravá“ chůze s krátkými kroky), dále svalová ztuhlost a u některých pacientů třes i v klidovém režimu. V nejpokročilejších fázích nemoci mohou pacienta trápit i jiné, nemotorické příznaky, jako například poruchy vnímání nebo spánku, ale nemoc zasahuje i psychiku.

Jaké jsou možnosti léčby?

Parkinsonova nemoc není zcela vyléčitelná, současná medicína dokáže pouze mírnit její projevy. Přesto se při úspěšné léčbě může pacient vrátit do života, často i do práce. Standardní léčbou jsou farmaka: pacientům se nasadí léky (často tzv. antiparkinsonské medikace), které v mozku nahradí chybějící dopamin. Postupný rozvoj nemoci ale často snižuje jejich účinnost, což vede k nutnosti navýšit dávky, aby se dosáhlo stejného účinku. To pak může vést k nadužívaní léků i nárůstu vedlejších účinků.

Co je DBS

Vedle farmakologické léčby je moderní a unikátní alternativou metoda tzv. Hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS). V Česku funguje více než 25 let, první operace touto metodou proběhla 26. března 1998 v pražské Nemocnici Na Homolce. Terapie využívá elektrické impulzy ke stimulaci mozkových jader hluboko v mozku. „Zákrok musí být velmi precizní. Lékaři musí vytipovat mozková jádra o velikosti zrnka rýže a v nich najít ideální polohu pro umístění stimulace. Pokud jsou elektrody zavedeny správně, efekt se projeví okamžitě po zapnutí neurostimulátoru. Dojde je zrychlení pohybů, vymizí třes a pacient může končetiny ovládat stejně jako po užití potřebné dávky léků. Neurostimulace ale působí neustále, 24 hodin denně. Zatímco mezi dávkami léků musí být nezbytné pauzy, kdy se stav nemocného obvykle zhoršuje, neurostimulace udržuje pacienta v dobré formě po celou dobu. Projevuje se to nejen na jeho fyzických schopnostech, ale také na psychice a náladě – je to jako návrat v čase do doby před nemocí. Možnost fungovat jako dřív dodává pacientům další chuť do života,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Celkem už metoda pomohla zlepšit kvalitu života u více než jednoho tisíce pacientů v ČR. Každoročně ji u nás podstoupí přibližně 60 jedinců, kteří musí splnit specifická kritéria.

Nemoc se dotkne celé rodiny

Parkinsonova nemoc ovlivňuje nejen pacienta, ale zasahuje i jeho okolí. Pacient v pokročilém stádiu nemoci totiž obvykle vyžaduje trvalou péči. Blízcí příbuzní často musí alespoň zčásti omezit vlastní práci, aby mohli o pacienta pečovat. „Nemoc jednoho člověka doslova obrátí naruby život partnerů nemocných i celé rodiny. Je také náročná na psychiku, zasahuje i nálady pacienta, které pak přenáší na své blízké. Ti jsou často vyčerpaní, frustrovaní. Řešení, které projevy nemoci zmírní nebo dokonce odstraní, zlepší a usnadní život hned několika lidem,“ přibližuje prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 

Paní Blanku vrátila DBS do života

Osobní zkušenost s nemocí má i paní Blanka, které zákrok dal novou naději žít znovu normálním životem. Parkinsonova nemoc u ní propukla ve 37 letech a vše bylo najednou vzhůru nohama. Nemoc dlouho tajila i před svými blízkými. Její lékař jí tehdy doporučil zákrok pomocí hluboké mozkové stimulace (DBS), ale k operaci se nějakou dobu odhodlávala. Mezitím se její stav výrazně zhoršil, takže se nakonec rozhodla DBS podstoupit. Všechno dobře dopadlo, takže brzy po zákroku mohla vysadit většinu léků a začala zase fungovat v podstatě jako před nemocí. „Byla to ohromná úleva. Před tím jsem měla třeba jen hodinu, a to nevíte, jestli se máte vysprchovat, zalít kytky, zamést podlahu nebo připravit svačinu do školy. Teď jsem najednou měla v podstatě celý den,“ pochvaluje si. Dnes žije díky operaci téměř stejně jako dřív, pracuje na zkrácený úvazek, ve volném čase maluje a vystavuje, přestala řešit malichernosti a soustředí se na to, co je v životě důležité.

Garant textu: prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D.

PODOBNÉ ČLÁNKY

NEJČTENĚJŠÍ

- Reklama -
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů