V polovině 20. století vstoupil do světa psychologie kontroverzní a provokativní výzkumný projekt, který měl za cíl zkoumat lidské chování v prostředí simulovaného vězení s ohledem na hrůzy druhé světové války. Stanfordský experiment se stal základem pro diskuse o etice ve vědeckém výzkumu a omezeních lidského chování v extrémních situacích.
Původ a průběh experimentu
Stanfordský experiment se konal v srpnu 1971 na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Vedl jej psycholog Philip Zimbardo a měl za cíl zkoumat, jak se jedinci chovají v rolích vězňů a dozorců v simulovaném vězení. Výzkumníci rekrutovali 24 dobrovolníků a náhodně je rozdělili na dvě skupiny – vězně a dozorce. S ohledem na druhou světovou válku si kladli otázku, kde se v dozorcích v koncentračních táborech brala bezohledná krutost.
Skutečnost, že se experiment rychle stal emotivní a psychicky náročný, byla znepokojujícím odhalením. Dozorci se stali násilní a ponižovali vězně, zatímco ti trpěli degradací a emocionálním stresem. Experiment měl původně trvat dva týdny, ale byl zkrácen na šest dní kvůli dramatickým okolnostem.
Etické kontroverze a důsledky
Stanfordský experiment vyvolal mnoho otázek ohledně zacházení s účastníky. Mnoho kritiků tvrdí, že experiment byl neetický, protože účastníky vystavil psychickému i fyzickému týrání bez dostatečné ochrany. Účastníci nebyli schopni udržet mentální stabilitu, což poukázalo na nebezpečí manipulace a dehumanizace v podobných situacích.
Důsledky experimentu byly dlouhodobé a zahrnovaly psychické problémy u některých účastníků. Zimbardo sám se později distancoval od některých aspektů experimentu a stal se hlasitým kritikem, upozorňujícím na potenciální rizika a neetické praktiky ve výzkumu. Později někteří účastníci vystoupili a experiment zpochybnili. Označili ho za nahraný.
Učení z experimentu
I tak nám stanfordský experiment nám přinesl mnoho cenných poučení a upozornil na důležitost etického uvážení výzkumu. Bylo to varování ohledně lidské schopnosti rychle se zapojit do negativních rolí a destruktivního chování, pokud jsou jedinci vystaveni „vhodným“ podmínkám. Tento experiment zdůraznil, že výzkum může mít nejen pozitivní, ale také negativní dopady na účastníky, a že je nezbytné mít přísné etické normy a dozor nad jeho průběhem.
Zdroj: redakce, denik.cz, psychologie.cz
