16 C
Prague
Neděle, 14 července 2024, 4:07
- Reklama -
DomůZdravíJak má vypadat správná kardiovaskulární prevence, vysvětluje profesor Souček

Jak má vypadat správná kardiovaskulární prevence, vysvětluje profesor Souček

Včasné odhalení rizikových faktorů pro rozvoj nemocí srdce a cév jsou prvním krokem k prevenci infarktu nebo mrtvice. Správně popsaná rodinná anamnéza a pravidelná laboratorní vyšetření pomohou lékaři správně nasadit účinnou léčbu. Pokud i u mladších pacientů selhávají preventivní opatření jako dietní strava a dostatek pohybu, je nezbytné nasadit moderní léky na snížení cholesterolu a vysokého tlaku. Včasné řešení problému tak sníží riziko předčasného úmrtí.

„Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastějším chronickým onemocněním a jsou zodpovědné za přibližně 20 % všech předčasných úmrtí. Díky moderní medicíně jim lze do určité míry předcházet a účinnou léčbou jejich negativní dopady eliminovat,“ vysvětluje prof. MUDr. Miroslav Souček.

Jak ovlivňuje zdraví srdce genetika?

Každý z nás se narodil s odlišnou genetickou výbavou a po svých předcích mohl zdědit náchylnost k některým onemocněním. „Proto byste měli o zdravotních potížích svých rodičů a prarodičů mít přehled. Otázky na rodinnou anamnézu jsou pro ošetřujícího lékaře velmi důležité. Pacient nám tak pomůže odhalit, jaká rizika, zejména u takzvaných civilizačních onemocnění, musíme brát velmi vážně.“

Vedle zděděných predispozic je podle odborníka pro hodnocení kardiovaskulárního rizika zcela zásadní způsob stravování, kouření, konzumace alkoholu, míra stresu a výše fyzické aktivity. „Na základě reálného vyhodnocení všech možných rizikových faktorů byste se měli poradit se svým lékařem, jak do budoucna snížit možné kardiovaskulární komplikace. Prvním krokem jsou pravidelné lékařské prohlídky spojené s laboratorním vyšetřením. Většina rizikových faktorů vedoucích například k infarktu se jeví jako „němé“ patologie. Nebolí a pacient o nich dlouho vůbec neví.“

Kde nestačí vůle, musí pomoci medicína.

Typickým příkladem pacienta s kardiovaskulárním rizikem je podle Součka muž kolem 50 let se sedavým způsobem zaměstnání, nevyváženou stravou a nízkou pohybovou aktivitou. „Při občasné zdravotní prohlídce je mu zjištěn vyšší tlak, hladiny cholesterolu překračující stanovené normy a hraniční hodnoty krevního cukru. Nejprve se snaží situaci řešit změnou stravovacích návyků a zvýšenou fyzickou aktivitou.“ Lékař doplňuje, že bohužel díky slabé vůli a časové zaneprázdněnosti se po čase opět vrátí do starých kolejí a hodnoty laboratorních vyšetření se nijak nemění.

„Podle zkušeností mých i řady kolegů je dobré u pacientů, kde selhávají režimová opatření nasadit léky na snížení lipidů. Vzhledem k tomu, že takoví pacienti velmi často trpí i vysokým krevním tlakem, i ten je třeba léčit. Tím se včas zamezí případnému rozvoji aterosklerózy a následným komplikacím jako je infarkt myokardu nebo mozková mrtvice,“ vysvětluje Souček.

„Chytrá“ medicína

 „Abychom, zejména u mladších pacientů nově užívajících větší množství léků najednou, zajistili správné užívání a dávkování, přistupujeme k moderním fixním kombinacím. Ty pacientům umožní řešit své problémy jednou tabletou a výrazně přispívají ke zvládání rizik,“ dodává prof. MUDr. Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě. Nebojte se tedy své začínající problémy včas řešit. „Pokud nejste schopni nastartovat a udržet změnu svých návyků, rozvíjející se rizikové faktory je třeba od určitého věku řešit moderními léky.“

Zdroje: redakce, Srdce v hlavě, prof. MUDr. Miroslav Souček

PODOBNÉ ČLÁNKY

NEJČTENĚJŠÍ

- Reklama -
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů