Jaký byl příběh Julia Fučíka? Levicový spisovatel byl aktivním odbojářem, který skončil na nacistické oprátce. Komunisté ho vynášeli do nebes, ale zachoval se vůbec někdy jako hrdina?
Velmi plodný spisovatel napsal nespočet divadelních a literárních kritik. Důležitým prvkem jeho tvorby jsou i sepsané reportáže ze Sovětského svazu. Svými oslavnými texty se nebál přikrášlit svět, kde lidé umírali a trpěli pod nadvládou Stalina. Komunistické chvalozpěvy mu vynesly auru socialistického hrdiny. Hlavní příběh se začal psát až v odboji.
Okupace
Fučík je známý hlavně díky své aktivitě v odboji, do něhož se zapojil až v roce 1941, kdy Německo napadlo Sovětský svaz. Vzdor vůči nacistické moci pojal jako divadelní hru. Přestože žil v ilegalitě, vycházel na ulic v převleku starého muže s falešnou identitou se jménem profesor Horák. Hra na muže s holí, kulhavým krokem a plnovousem mu překvapivě vycházela. Ostatní členové odboje mu několikrát jeho chování vyčítali, protože tím riskoval, že bude odhalen, a tím prozradí stopu i k ostatním.Tento převlek si oblíbil již za první republiky, kdy se kvůli svému radikálnímu příklonu ke komunistické straně stal terčem policejní represe. Ferdinand Peroutka to vtipně glosoval: „Říkal, že se ukrývá před policií, když prostě prchal před milenkou, která ho omrzela.“
Bez odporu
Fučík byl zatčen v roce 1942 v bytě během ilegální schůzky představitelů komunistické strany. Nikdo z nich se nebránil, přestože měl Fučík k dispozici hned dvě pistole. Jednal tak proti odbojovým instrukcím a pistole dokonce ukryl v posteli majitele bytu, čímž znásobil problémy manželům Jelínkovým, u kterých se Fučík skrýval. Odboj jasně definoval, že jedině útok při zatýkání má vůči gestapu smysl. Šlo tedy o to co nejvíce ublížit nepříteli a zároveň eliminovat možnost prozradit ostatní členy odboje během výslechu. Fučík se nechal bez odporu zavřít.
Reportáž psaná na oprátce
Popularita Julia Fučíka tkvěla v jeho dramatičnosti, jakou byl schopný prodat svoje myšlenky. Vrcholné dílo, které se za komunismu stalo kultem, sepsal v pankrácké věznici. Jeho Reportáž psaná na oprátce byly dopisy sestavené ze 167 motáků, které po částech vynášel dozorce věznice Adolf Kolínský. Oslavná „bible“ komunistického hrdiny, který byl popraven na oprátce v Berlíně, však sloužila především pokroucené propagandě. Příběh vězněného Fučíka má však další stinné stránky.
Během výpovědí údajně úspěšně mlžil zájem o své přátele básníky. Pravděpodobně tak od nepříjemností zachránil Seiferta, Nezvala, Halase a Neumanna.
Byl Fučík zrádce
Kolem jeho osoby bylo vzneseno mnoho pochybností o čestnosti, s kterou pobýval za mřížemi. Během období svého věznění byl vídán v družném hovoru po boku komisaře gestapa Bohma. Měl tak být volavkou pro významného představitele komunistické strany Jana Švermu. Existují podezření, že se k Fučíkovi nacisté chovali velmi dobře. Přesto není pravdou, že by se Fučík během tvrdých výslechů choval jako zrádce. Naopak s gestapem hrál zpravodajskou hru, kdy některé informace zamlčoval a další promyšleně prozradil. Tento princip výpovědi se většinou používal tak, že vyslýchaný prozrazoval pouze osoby, o kterých věděl, že už byli ve vězení.
Julius Fučík byl popraven v Berlíně v září roku 1943. Původně se hovořilo o smrti na gilotině, ale ta byla kvůli bombardování poškozena natolik, že nacisté museli použít šibenici.
Zdroje: ustrcz.cz, rozhlas.cz, mlp.cz
