Léto je za dveřmi, a to znamená, že je na čase oprášit košíky a nožíky. Květen úrodě příliš nepřál, ale červnová předpověď slibuje více přeháněk. Dali jsme dohromady pár houbařských favoritů, které můžete v českých lesích hledat už teď.
Májové houbové období už je za námi a nutno podotknout, že kvůli nedostatku vláhy se plodnicím příliš nedařilo. „Díky téměř celoměsíčnímu suchému počasí vyrůstaly houby spíše jen jako aprílové překvapení. Někde nevyrostlo během května vůbec nic, jinde se objevila sem tam nějaká ta houba, a pouze na ojedinělých místech si houbaři přišli na své,“ říká Aleš Vít z České mykologické společnosti. Dodává, že mnoho druhů jarních hub se letos ani neurodilo.
Hřiby jsou jistota
Stačí jen doufat, že se začátek června ponese ve znamení přeháněk, jak slibují meteorologové. Vlajkovou lodí letní houbařské sezóny jsou pochopitelně hřibovité houby. S trochou štěstí v lese potkáte například hřib hnědý, hřib borový nebo hřib kovář s výraznou žluto-červenou tření, jež na řezu rychle modrá. Jejich výhoda spočívá v tom, že si libují téměř v jakémkoli typu lesa a jsou dostatečně houževnaté i na ty horské. Hřibovité houby mají navíc široké možnosti využití. Uvařit z nich můžete třeba hříbkovou omáčku, rizoto, polévku, nebo jejich kloboučky v trojobalu osmažit jako řízky.
Poohlédněte se po sestře hlívy ústřičné
Další výbornou houbou, která je oblíbená jak v kuchyni, tak v medicíně, je hlíva plicní. Pokud se ji vydáte hledat, nejspíš budete muset upírat oči spíš vzhůru a nikoli pod nohy. Roste totiž převážně na odumírajících kmenech a pařezech listnatých stromů a vyhledává hlavně vlhká místa, tudíž je třeba směřovat kroky podél vodních toků a vlahých údolí.
Na rozdíl od příbuzné hlívy ústřičné vyrůstá v teplejším období roku, ale využití i účinky má téměř stejné. Hlíva plicní je v kuchyni také všestranně využitelná. Mimo přípravy na pánvi je výtečná například jako náhražka masa v dršťkové polévce, lze ji přidat do salátů, anebo naložit do kyselých nálevů. Za zmínku stojí i její prospěšnost na zdraví. Obsahuje důležité vitaminy z řady B, mastné kyseliny a betaglukany, které snižují míru škodlivého cholesterolu v krvi.
Sírovec si nespletete
Nepřehlédnutelný a výtečný – to je sírovec žlutooranžový. Nadýchaná, obláčková a výrazně žlutá plodnice možná vypadá na první pohled trochu strašidelně, ale jedná se o jedlou a zkušenými houbaři velmi vyhledávanou houbu. Sírovec roste od jara až do podzimu a nejčastěji je k nalezení na kmenech ovocných stromů. Potkáte ho ale i na ostatních listnatých stromech. Obecně se ovšem nedoporučuje sbírat plodnice z akátů s jedovatou kůrou. Připravovat pokrmy lze jen z mladých plodnic. Z těch usmažíte famózní řízky, povaříte je v kari nebo je můžete přidat do guláše.
Při toulkách přírodou samozřejmě potkáte i celou řadu dalších jedlých huby. Jmenovitě třeba holubinky, bedly, některé druhy klouzků či jedlých muchomůrek. Pokud si v rozeznávání hub zatím nevěříte, nebojte se vsadit na ověřené hřiby, nebo zvažte některý z mykologických kurzů, díky kterým si budete v lese jistí.
