Pro laika téměř nerozpoznatelná odchylka, pro životní prostředí zásadní rozdíl. Rozlišit na první pohled vratné skleněné lahve od těch nevratných není vůbec snadné, proto na tento rozdíl upozorňuje jeho obal. Proč je ale tato odlišnost tak zásadní?
Nevratné sklo má čtyřnásobně vyšší uhlíkovou stopu a více než čtyřikrát vyšší spotřebu vody při životním cyklu než sklo vratné. Důvodem je zejména vysoká energetická náročnost výroby skla. Tento zásadní rozdíl pro planetu si uvědomují už i nápojářské společnosti, a proto známou zálohu na „pivní” lahve rozšiřují i na další typy nápojů.
Jaký je tedy rozdíl?
Třídění odpadu, na které jsme v Česku už řadu let zvyklí, problém se sklem řeší jen částečně. Tříděné sklo se totiž rovná sklu nevratnému. Pokud tedy skleněnou lahev od nápoje hodíme do kontejneru na recyklaci, projde si takto získané sklo drahým procesem, při kterém vznikají navíc další emise. Sklo je totiž nutné roztavit, dále zpracovat a vyrobit lahev úplně novou, což jsou extra emise v porovnání s vratným sklem.
V případě, že do systému odevzdáte sklo vratné, jde o úplně jiný příběh. Lahve stačí jen řádně umýt a znovu naplnit. Systém vratného skla tak daleko méně zatěžuje přírodu. Na své straně má i další výhody, jako například širokou síť pro zpětný odběr, zvyk spotřebitelů lahve vracet a také možnost standardizace některých typů lahví mezi nápojářskými společnostmi.
K čemu se dá využít?
Podle údajů Ministerstva životního prostředí se u nás vrací až 90 % vratných skleněných obalů, většinu z nich ale tvoří lahve od piva. Na vracení lahví od jiných druhů nápojů ještě nejsme zvyklí. „Vratné lahve jsou oproti těm nevratným násobně pevnější, a to právě z důvodu, aby byly odolnější při opětovném používání. Naše lahve umíme znovu naplnit minimálně 10krát. Máme radost, že lahve od našich nápojů jsou nejen opakovaně použitelné, ale na jejich výrobu se navíc používá 50 až 80 % z recyklovaného skla,” říká Richard Choleva, majitel e-shopu Limogang, který letos v dubnu spustil pilotní projekt vracení lahví jejich limonád z Německa ve vybraných kamenných obchodech.
„V Česku je systém vratného skla pro jiné typy lahví než pivní prozatím na začátku, ačkoli i tady se objevují první vlaštovky. Inspirací jsou pro nás třeba naši němečtí sousedé,“ vysvětluje Choleva. Limogangu již několik let funguje vysoká návratnost lahví z kaváren a podniků, kde se jejich limonády prodávají. Lahve, které jim ale doposud unikaly, pocházejí především z individuální spotřeby jednotlivců. Cílem je dosáhnout alespoň 70% návratnosti těchto lahví. Sloužit k tomu má nejen nový vratný systém, ale také služba svozu. Pokud si totiž objednáte bedýnku limonád, Limogang zajistí zpětný svoz prázdných lahví na své náklady.
Jak je na tom recyklace?
Obecně lze tvrdit, že třídění a recyklace skla jsou v Česku dobře nastavena a v systému mají jednoznačně své nenahraditelné místo. Mají ale i své nevýhody, o kterých je dobré mít přehled. „Češi jsou na třídění odpadu zvyklí, separují ho velice dobře a v rámci EU se drží na předních příčkách. Třídění však není recyklace, tato fáze v rámci životního cyklu výrobků je velmi náročná jak ekonomicky, tak environmentálně. Pokud ale dokážeme skleněné obaly využívat opakovaně a z nevratného skla udělat vratné, odpadne zbytečná fáze opětovné výroby lahví a uleví se nejen přírodě, ale i společnosti a ekonomice. K tomu je ale potřeba vhodná osvěta, aby spotřebitel měl podstatné informace a mohl se na jejich základě rozhodnout, jak s tou „svou“ lahví naloží. Věřím, že větší zájem o vratné lahve ze strany spotřebitele zvýší i vůli dalších nápojářských společností zavést na své lahve zálohy a z těch nevratných tak udělat vratné,“vysvětluje Laura Mitroliosová, ředitelka poradenské společnosti v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky CIRA Advisory.
Podle výzkumné agentury Statista je v Evropě míra recyklace skla, tedy jeho opětovného materiálového využití, na úrovni 76 %. Tento údaj je vyšší ve srovnání s papírem, který má 71,4 % (podle Asociace zastupující evropský průmysl lesních vláken a papíru) a i násobně vyšší v porovnání s plastem, kterého bylo zrecyklováno pouze 38 % (Eurostat). Sklo má vyšší míru recyklace, ale to nevratné má ze všech běžných obalových materiálů největší produkci emisí, jak ukazují data Ministerstva životního prostředí. Má ale také své výhody. Jednoznačně k nim patří to, že neobsahuje zdraví ani přírodě škodlivé látky. Hojně používané PET lahve mají sice lepší uhlíkovou stopu než nevratné sklo, ale zpracování plastů vypouští do přírody mikroplasty, o jejichž dlouhodobých dopadech na lidské zdraví a přírodu zatím nemáme dostatečná data.
Podle mnohých odborníků se dá sklo používat donekonečna bez vlivu na jeho kvalitu, čistotu a trvanlivost. Vratné sklo dokonce patří k nejméně environmentálně škodlivým materiálům ze všech. Jeho širšímu využití nestojí mnoho v cestě – využít dokážeme existující infrastrukturu pro pivní lahve a spotřebitelské návyky zde již jsou. Zjevných výhod vratného zálohovaného skla by tedy byla škoda nevyužít.
Zdroje: redakce, Ministerstvo životního prostředí, Eurosat, Statista
