Vypálení vesnic nacisty za druhé světové války máme spojené hlavně s Lidicemi a Ležáky. Jen málokdo však ví, že je k nim nutné připojit také Český Malín. Byť jeho poloha na mapě na první pohled se zdejší krajinou nesouvisí, zemřelo zde více než tři sta našinců, kteří skončili v masovém hrobě.
Spojení severozápadní Ukrajiny s českým obyvatelstvem se datuje do šedesátých let devatenáctého století. Tehdy totiž ruská carská vláda do oblasti Volyně lákala přistěhovalce na relativně levnou pracovní půdu. Za novými příležitostmi se tak postupně vydalo přes šestnáct tisíc Čechů, kteří byli převážně z Lounska, Rakovnicka a Žatecka.
Ti tak založili obec s názvem Český Malín. Pilné české obyvatelstvo tento kraj díky efektivní a poctivé práci proměnilo v jeden z nejbohatších krajů tehdejší Ukrajiny. Na české kořeny se zde, jak už název napovídá, nezapomínalo. Byla zde tedy knihovna, divadlo, hasičský sbor a školy a to vše s českou stopou. Válka však tomuto kraji rozhodně nepřála.
Okupace
Negativní zkušenost zde měli Češi již za první světové války. Horší chvíle však přišly poté, co nacisté porušili pakt o neútočení na Sovětský svaz, kam Český Malín v té době patřil. Vojsko třetí říše se tak usadilo i na území Volyně.
Byť se v souvislosti s ničivou likvidací českých vesnic hovoří převážně o Lidicích a také o obci Ležáky, nelze zapomenout také na to, co se stalo právě v Českém Malíně. Tragický den 13. července roku 1943 se nesmazatelně zapsal do kroniky tohoto místa krvavým písmem.
Masakr
Onoho dne byla obec v sedm ráno obklíčena nacistickými vojsky v počtu 1 500 mužů. Všichni obyvatelé byli vyhnáni ze svých domovů pod záminkou kontroly dokumentů. Lidé tak byli následně vyhnáni do ukrajinského Malína. Zde je nečekalo nic jiného než smrt.
O hrůznosti nacistického zločinu vypovídá fakt, že vlastně nejhumánnější poprava proběhla zastřelením. Vojáci sice oddělili ženy, děti a staré lidi od mladých a dospělých mužů, ale i tak většinu čekala smrt. Muži a některé ženy byli zahnáni do zdejších budov jako kostel a škola, kde je nacisté uvěznili a následně budovy zapálili, aby zde zemřeli v plamenech. Kdokoliv se v pudu sebezáchovy dostal ven, byl ihned zastřelen.
Většinu žen, starých lidí a dětí nacisté dovlekli zpět do Českého Malína, kde dostali slib, že je propustí. I ty však čekala smrt v zapálených stodolách. Zachránilo se přibližně asi jenom 30 mužům.
Proč?
Hlavní důvod tohoto šíleného běsnění byla nacistická pomsta a výhrůžka vůči neposlušným banderovcům. Byť se jednalo o ukrajinské příslušníky na straně nacistů, v některých případech se postavili i proti okupantům.
Tato brutální výstraha stála život 374 Čechů a 26 Poláků. Vypáleno bylo celkem 68 domů a 223 stodol. V roce 1947 bylo při příležitosti čtvrtého výročí vypálení Českého Malína přejmenována obec Frankštát na Šumpersku na Nový Malín, kam se přestěhovalo i několik přeživších z Českého Malína.
Zdroje: fronta.cz, pametnaroda.cz, rozhlas.cz
