Studená válka lidstvo téměř uvrhla do jaderné katastrofy. Napětí mezi USA a Sovětským svazem mělo hned několik vrstev a jedna z nich se naplno odhalila ve chvíli, kdy byl americký pilot Francis Gary Powers sestřelen při průzkumném letu nad územím „studeného“ nepřítele. Obě strany nakonec našly řešení a proběhla historicky první výměna špionů mezi vyhrocenými rivaly. Na sestřeleného pilota však na domácí půdě nečekalo vlídné přijetí.
Psal se 10. únor roku 1962 a na proslulém berlínském mostě Glienicker Brücke proběhla první výměna špionů dvou znepřátelených zemí, mezi kterými vrcholila tzv. studená válka. Stejný most pro tento účel v budoucnu využili ještě dvakrát a není tomu tak dávno, co slavný filmový režisér Steven Spielberg natočil scénář neméně slavných bratří Coenů založený právě na výměně zajatého amerického pilota Francise Garyho Powerse a sovětského špiona Rudolfa Ivanoviče Abela.
Film Most špionů v hlavní roli s Tomem Hanksem relativně věrně ilustruje, co se vlastně v Berlíně odehrálo. Mnohem zajímavější je, že osvobozený americký pilot musel velmi složitě vysvětlovat, proč nespáchal sebevraždu.
Odsouzen na deset let
Powers byl v roce 1960 už zkušeným pilotem, který měl desetiletou zkušenost u amerického letectva. Vzhledem k tomu, že svými leteckými výkony na jednomotorovém stroji zaujal, dostal nabídku, aby začal pracovat pro americkou tajnou službu. Riskantní práce ve vrcholném období studené války naplnilo svůj nebezpečný potenciál. Po čtyřech letech u CIA byl 1. května 1960 sestřelen salvou několika protiletadlových raket při špionáži sovětského území kolem města Sverdlovska.
Následující sled událostí vedoucí k ikonické výměně špionů nesl oficiální název Aféra U-2. Americký pilot Powers byl na nepřátelském území odsouzen na deset let do pracovních táborů. Za dva roky se ovšem v Berlíně odehrála zmiňovaná výměna za ruského špiona Rudolfa Abela.
Neschopný malíř
Příběh by nebyl kompletní, pokud bychom nevěnovali pár slov muži, kterého bylo USA ochotné za svého pilota vyměnit. Rudolf Abel se na území Severní Ameriky dostal již v roce 1947 poté, co prošel několika špionážními výcviky. Přijal zcela jinou identitu a se jménem Emil Robert Goldfus vytvořil své krycí povolání malíře v Brooklynu. Byť byl jeho talent téměř nulový, za několik let se vypracoval ve schopného umělce.
Mezitím ovšem řídil síť špionů a zároveň byl schopen verbovat nové spolupracovníky, kterým se později říkalo Atomoví špioni. Tímto způsobem života se mu podařilo přežívat deset let, než utekl jeho kolega Reino Häyhänena, kterého následně zatkla FBI a za špionáž dostal trest 30 let. Došlo tak i na Rudolfa Abela, který se však reálně jmenoval úplně jinak.
Své krycí jméno uváděl záměrně, aby upozornil ostatní sovětské špiony v USA a tajné sovětské služby, že je zatčen. Jeho opravdové jméno totiž bylo William August Fisher. Během jeho soudního procesu hrál významnou roli americký advokát James B. Donovan, jenž hraje ve filmu Most špionů hlavní roli, a ne náhodou. Právě on stál za jeho propuštěním, které se uskutečnilo na berlínském mostě před šedesáti lety.
Soud s pilotem
Poněkud zvláštní se může jevit chování amerických úřadů po návratu sestřeleného pilota Powerse. Nejdříve byl vyslýchán CIA a musel svědčit u výslechové komise Senátu, kde byl kritizován za to, že neaktivoval destrukční mechanismus průzkumných zařízení, či dokonce za to, že nepožil kyanidovou kapsli, která by ho usmrtila, aby nemohl předat informace při výslechu na nepřátelském území. Vyšetřovatelé ovšem usoudili, že ani jednoho nebyl za daných okolností schopen. A tak se vyhnul jakémukoliv trestu, který by byl v daném kontextu hodně absurdní.
Zdroj: Česká televize, britannica.com, state.gov, military.com
