Jistě vás napadlo, jaký je původ vašeho příjmení. O vzniku příjmení, jejich původu a významu jsme psali před pár dny. Víte ale, kolik lidí má stejné příjmení jako vy? Jaké je nejčastěji používané v Česku? Některá vás možná překvapí, jiná se zřejmě dala „vysoko“ předpokládat.
Pojďme si jen stručně shrnout původ příjmení. Ta vznikala nejčastěji proto, že vystihovala schopnosti nebo vlastnosti jedince. Důvodem byl prostě fakt, že lidé se potřebovali třeba na jedné vsi od sebe odlišovat. Vždyť kolik bylo na vesnici třeba Janů, ale aby obyvatelé věděli, o kterém je zrovna řeč, začali ke křestnímu jménu přidávat druhé jméno, tedy příjmení.
Zlom nastal v roce 1786, kdy císař Josef II. vydal Patent o dědické posloupnosti. Od té doby se druhá jména nesměla měnit a stala se tak dědičnými. To pomohlo zpřesnění evidence, výběru daní a podobně.
Druhé jméno spojovalo člověka i s příběhem
Dávno už naše příjmení nenaznačují původní význam, který mělo při svém vzniku. V přechýlené podobě se příjmení v Česku předávají na manželku a na dcery a zvláště v poslední době je zcela běžné, že se při sňatku snoubenci mohou dohodnout, aby si žena ponechala původní příjmení a k němu přidá to manželovo. Je i běžné, že si manželé ponechají příjmení manželky.
Z příjmení cizího původu je na prvním místě Müller, což z němčiny znamená mlynář. Miller nebo Miler jsou vlastně varianty vzniklé třeba při chybném zápisu. Zajímavé je, že hned následuje příjmení Horváth, což je vlastně maďarské označení Chorvata.
Příjmení vystihovala vlastnosti svého nositele, ale i řemeslo či nějaký příběh z jeho života. Formovala se a vznikala několik staletí. Nejdříve se druhým jménem chlubila šlechta, pak měšťané a svobodní sedláci a až uzákonění příjmení dalo druhé jméno všem obyvatelům kvůli již výše zmíněné evidenci.
Najděte si, kolik lidí se jmenuje jako vy
Vše o příjmeních, ale i jménech se můžete dočíst na zajímavém portálu prijmeni.cz. Najdete tam třeba nejčastější příjmení v ČR, nejčastější příjmení novorozenců, nejoblíbenější příjmení v letech 1940, 1960 a 2016. Zajímavá kapitola je o vzniku příjmení a pak rozdělení do tematických skupin.
Nováků, Dvořáků, ale i Zemanů je nejvíce
Víte, jaké je najčastěji používané příjmení? Ano, předpokládáme, že hádáte dobře, je to Novák. Odborníci to vysvětlují logicky. Za to, že existuje tolik Nováků, může prostě fakt, že takto byli označování lidé, kteří přišli do vesnice nebo do kolektivu.
Podobný význam má příjmení Novotný. Pro jiné, často se vyskytující příjmení Svoboda a jeho odvozeniny, je původem vztah ve společnosti. Prostě to byl svobodný člověk odlišující se od poddaných. Podobně jako Dvořák, který byl ten ze dvora. Význam to mělo stejný jako Svobodný, tedy člověk, který byl svobodným sedlákem. Mezi nejčetnější příjmení náleží i Zeman, což znamenalo drobný šlechtic.
Vliv měl i vzhled či vlastnosti člověka
Často se pak objevují příjmení vyjadřující vzhled či vlastnosti člověka, to je třeba Černý, Veselý, Nechvátal a podobně. Všechny tyto údaje a mnoho dalšího si můžete vyhledat na zmíněných webech, kde i v mapách najdete, kde je jaké jméno a příjmení nejpoužívanější.
Dalším zajímavým zdojem pro pátrání za zimních dlouhých večerů pro vás může být i webová aplikace KdeJsme.cz. Zdrojem informací je veřejně dostupný seznam umístěný na stránkách MVČR a údaje zachycují stav v roce 2016. Databáze obsahuje 412 387 unikátních příjmení a 147 511 unikátních jmen. Aplikace vám také umožní vyhledat četnost příjmení nebo jména v rámci České republiky. Jednotlivá příjmení nebo jména jsou zobrazena v mapě s rozlišením na obce.
Zdroje: prijmeni.cz, kdejsme.cz, requiro.cz, nasejmena.cz, redakce
