17.3 C
Prague
Pondělí, 4 července 2022, 8:07
- Reklama -
DomůZajímavostiJak ušetřit peníze i klima? Vědci našli nové řešení

Jak ušetřit peníze i klima? Vědci našli nové řešení

Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) zveřejnili novou metodiku o přínosech a rizicích užívání dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy. Z jejich výzkumu vyplývá, že dávky dusíku doporučované v současnosti odbornou literaturou i povolené legislativou jsou zbytečně vysoké a nereflektují dostatečně aktuální změny klimatu ani povětrnostních podmínek. Vlivem nevhodné aplikace dusíku tak dochází nejen k nepříznivému nárůstu emisí a znečišťování podzemních vod, ale i k vyšším ekonomickým výdajům.

Metodika byla zpracována v návaznosti na eurounijní Zelenou dohodu, se zaměřením na snížení dávek dusíkatých hnojiv, emisí NH3, CO2 a omezení znečišťování vod nitráty. Pracovníci VÚRV pod vedením Gabriely Mühlbachové a Pavla Růžka vycházeli při svých závěrech z náročných polních pokusů v různých půdně-klimatických podmínkách, probíhajících v letech 2017–2021.

Šetrnější postupy v zemědělství

Pro udržování půdní úrodnosti je jedním z vhodných zdrojů organické hmoty sláma. K podpoře jejího rozkladu se běžně používají dusíkatá hnojiva. Na rozdíl od dřívějších poznatků bylo zjištěno, že v důsledku měnících se povětrnostních podmínek s častějšími přísušky se v letním a podzimním období rozloží jen menší podíl zapravené obilní slámy (bez hnojení 25–30 %, po hnojení dusíkem 30–50 %), a rozdíl mezi hnojenou a nehnojenou slámou je tedy zanedbatelný.

Co už však zanedbatelné není, že dusík aplikovaný na podporu rozkladu slámy v horkých letních měsících může významně zvyšovat emise CO2 a NH3. Výsledky pokusů potvrdily, že největší ztráty dusíku únikem amoniaku z kejdy nebo digestátu vznikají do 6 hodin po aplikaci. Na místě by proto byla i úprava v současné legislativě hnojení. Ta nyní nařizuje zapravení do 24 hodin, resp. 12 hodin po aplikaci.

„Nové šetrnější postupy v zemědělství si vyžádají řadu změn nejen v hnojení a ochraně rostlin, ale i ve zpracování půdy, v pěstování nových druhů a odrůd polních plodin a meziplodin. Pěstované plodiny nemůžeme hodnotit jen jako zdroj sklízených produktů, ale jako součást krajiny včetně jejich vlivu na kvalitu půdy, vody a dalších složek životního prostředí. To vše vytváří mnoho výzkumných příležitostí pro nová netradiční řešení uplatněná v inovačních postupech při pěstování zemědělských plodin,“ doplňuje Ing. Pavel Růžek, CSc., odborník na výživu rostlin a hnojení.

Snižte dusík a nechte slámu déle ležet

Vzhledem k omezenému využití dusíku z minerálních hnojiv používaných na podporu rozkladu slámy doporučuje nová metodika snížit jeho dávkování z dosud doporučovaných 8–10 kg N na tunu slámy na  4–5 kg. Vyšší dávka 6–10 kg je možná pouze v případě, že po hnojení následuje osetí ozimou řepkou, popř. meziplodinou s vyššími nároky na výživu dusíkem. Pokusy navíc jasně prokázaly, že dusíkatá hnojiva je výhodnější použít na slámu ponechanou na povrchu půdy 3 a více týdnů. Kromě lepšího rozkladu zajišťuje mulčování slámou zadržení vody, uhlíku a živin v půdě, omezuje prohřívání povrchu i erozi.

V souvislosti s těmi poznatky navrhují výzkumníci z VÚRV také vhodná agrotechnická opatření pro snížení znečišťování vod a ovzduší. A věnují se rovněž ekonomickému dopadu. Pokud se pouze u 10 % plochy obilnin sníží dávky dusíku v minerálních hnojivech na podporu rozkladu slámy, dojde při současné průměrné ceně dusíku k roční úspoře 150–200 milionů korun. Důležitý je tak nyní nejen přístup státu, ale i široké zemědělské veřejnosti. Úpravou zaběhnutých agrotechnických postupů mohou zemědělci  ušetřit jak své finance, tak naše ovzduší.

PODOBNÉ ČLÁNKY

NEJČTENĚJŠÍ

- Reklama -