Filip je ambiciózním studentem neurochirurgie, který má vše před sebou. Ovšem místo toho, aby získal prestižní post na klinice, stane se jejím pacientem. V pětadvaceti letech je mu zjištěna rakovina.
Nemoc mu umožní najít lásku, stejně jako vážit si vlastní rodiny, jejíž členové si každý zvlášť i společně projdou velkou životní zkouškou. Seriál, který se témat, o nichž se víc mlčí, než mluví, chopil s humorem a empatií. Seriál, který není sedativem, ale lékem. Možná ne na rakovinu, ale na život rozhodně. Na konci každé epizody sdílejí skuteční onkologičtí pacienti pocity, které je provázely jednotlivými fázemi onemocnění. Belgická předloha Gevoel voor tumor vyhrála cenu Prix Europa 2018 pro nejlepší televizní seriál roku.
Proč chtěla Česká televize právě tenhle seriál ve vlastní verzi?
Belgický originál poprvé viděl zástupce ČT na přehlídce pořádané Evropskou vysílací unií. A jelikož způsob, jakým belgičtí tvůrci dokázali vyprávět vážný příběh, je skutečně jedinečný, byl seriál vybrán pro českou adaptaci. Je to příběh o vážně nemocném mladém klukovi, ale je vyprávěný optimisticky a s velkou dávkou naděje. Vymyká se všemu, co bylo na tohle téma dosud natočené. Ano, nabízela se i varianta originál nadabovat či opatřit českými titulky, ale tuzemští herci, naše prostředí a reálie dodávají ději nezbytnou autentičnost. A samozřejmě u seriálu tohoto typu je důležitá aktuálnost vyobrazených léčebných postupů i lékařské reality. Od premiéry belgické předlohy uplynulo už pět let, což je v medicíně dlouhá doba. Naše adaptace reflektuje vývoj v tomto oboru.
Režii Smyslu pro tumor jste svěřil Tereze Kopáčové. Proč?
Má obrovský dar dodat projektu něco navíc. Tak tomu bylo například i u dvoudílného filmu Metanol nebo série Jak si nepodělat život, na kterých jsme spolupracovali. Zkrátka umí příběhům vdechnout něco, co během příprav ani na place úplně necítíte a ve výsledku skvěle funguje. Z herců a jejich postav dokáže před kamerou vytáhnout maximum. Umí skvěle, věrohodně vyprávět o mezilidských vztazích. Když natočí emočně vypjatou scénu, tak i přes znalost scénáře ji pokaždé probrečím. Ale to ona taky.
Hrdinou Smyslu pro tumor je student medicíny a úspěšný sportovec, kterému rakovina obrátí život naruby. Vystačí si s takovou dějovou linkou všech osm epizod?
Příběh seriálu zpracovává z mnoha úhlů pohledu téma, které by mohlo znít: Mám rakovinu, co bude dál? Ústřední postava má život před sebou, zdravotní problémy si nepřipouští, slaví jeden úspěch za druhým. Navíc dokončuje studium medicíny. A pak se ze dne na den stane pacientem onkologického oddělení a nastupuje léčbu. Rakovina se propíše nejen do jeho života, ale dotkne se taky jeho rodiny a přátel. V osmi dílech rozehráváme i jejich příběhy. I v tom vidím jedinečnost tohoto projektu. Na rakovinu by neměl být člověk sám. Ať už se týká přímo nás, nebo někoho v našem okolí. Léty udržované tabu kolem onkologických onemocnění bychom chtěli tímto příběhem alespoň trochu pobořit, jako se to povedlo belgické předloze.
Jak rodina seriálového hrdiny zpracuje informaci o jeho diagnóze?
Zpráva o rakovině nejmladšího člena rodiny Kalinových přichází v okamžiku, kdy o harmonickém soužití nemůže být řeč. Matka, kterou hraje Tereza Brodská, prochází velmi turbulentním obdobím. Pavel Řezníček jako otec nejprve synovu diagnózu odmítá přijmout a navrhuje změnu ošetřujícího lékaře v naději, že jiný ji vyvrátí. Starší sestra, v podání Natálie Řehořové, je ochranitelský, pečující sourozenec. Každý se s tou zprávou tedy vyrovnává po svém. Všechny je ale zasáhne ohromnou měrou.
Osobně mám velmi rád i příběh Jiřího Bartošky, který hraje důchodce Tondu, glosátora nemocničního dění. Tonda je onkologickým pacientem už několik let a to mu propůjčuje nárok na to, aby byl sarkastický a ironický. Jeho komentáře jsou velmi trefné. Přesně ví, co bude který doktor při vizitách říkat. A právě do jeho pokoje na vedlejší postel se dostane hlavní postava seriálu, kterého představuje Filip Březina. Přál bych si, aby ti, kdo se rozhodnou seriál sledovat, drželi palce našim hrdinům i všem těm, kdo s rakovinou právě bojují. Podpora je právě to, co potřebují nejvíc.
Natáčeli jste v reálném nemocničním prostředí. Kde konkrétně?
Od začátku příprav jsme přemýšleli, kterou nemocnici vybrat. Záměrně jsme pátrali mimo hlavní město, jelikož náš příběh má komornější ráz. Potřebovali jsme místo s akademickým zázemím a ideálně se špičkovou onkologií a v neposlední řadě se vstřícným přístupem k našemu projektu. Už po prvních schůzkách bylo jasné, že Hradec Králové byl pro nás šťastnou volbou.
S tamními lékaři jsme od počátku konzultovali scénáře jednotlivých dílů, protože od premiéry belgického seriálu se medicínské postupy zdokonalily a my jsme společně dbali na to, abychom byli po odborné lékařské stránce maximálně pravdiví. Velmi rád jsem se dozvěděl při společném procházení scénářů s tamními odborníky, o kolik jsou nyní vyšší procenta přežití u onkologických onemocnění a že pacienti mívají při léčbě méně komplikací. Královéhradecká fakultní nemocnice i město samotné nám se seriálem hodně pomohly. Bez jejich podpory a přispění by vlastně natáčení Smyslu pro tumor ani nešlo realizovat.
Rakovina jako společenské tabu – i to je jedno z témat Smyslu pro tumor. Co čekáte, že seriálem změníte?
Pamatuji si, že když jsme začínali točit scény v nemocnici, přicházeli jsme na onkologické oddělení se zbystřenými smysly. Rakovina je něco, co v nás stále budí obavy. Jsou lidé, kteří slovo rakovina nikdy ani nevyslovili nebo používají výrazy typu „ta ošklivá nemoc“. Velmi rozšířená je představa, že při chemoterapiích musí být člověku automaticky mimořádně špatně, že mu vypadají vlasy. Náš seriál ukazuje jednu pravdivou cestu s jedním typem onkologického onemocnění – od stanovení diagnózy a jejího přijetí přes průběh léčby a s ní spojené komplikace. Budu moc rád, když se diváci stejně jako před časem my přestanou na rakovinu dívat jen jako na fatální diagnózu. Přeji Smyslu pro tumor, aby ukázal lidem, že vždycky je naděje.
Zdroj: redakce, Česká televize, Facebook, ČSFD
