Udělat v Zemi tunel, kterým by se dalo cestovat, je samozřejmě z říše sci-fi, nic takového možné není. Přesto ale tato myšlenka už dlouho fascinuje laiky i odborníky. A nutno říct, že existují zcela seriózní projekty, které se „kutáním“ do země zabývají.
Před lety vznikla interaktivní mapa, která ukazuje, kde byste vylezli, pokud byste vykopali díru skrz naší planetu v místě, kde právě stojíte. Je to samozřejmě legrace, faktem ale je, že se o to pokoušelo už mnoho odborných týmů.
Například Čína nedávno začala kopat do Země 10 000 metrů hlubokou díru. Při kopání přes 10 vrstev horniny vědci doufají, že se dostanou ke skalám z období křídy, která se datuje až 145 milionů let.
Čekala je řada překvapení
I když je díra působivě hluboká, nebude nejhlubší dírou na Zemi vytvořenou lidmi. Tento titul má tzv. Kolský superhluboký vrt na poloostrově Kola v severozápadním Rusku. Projekt, který trval od 24. května 1970 a skončil těsně po rozpadu Sovětského svazu dokázal, že „díra“ končila 12 263 metrů pod povrchem.
Tým zjistil, že skály hluboko pod Zemí byly mnohem vlhčí, než očekávali. Mysleli si také, že pod žulou najdou vrstvu čediče, protože právě ten byl nalezen v oceánské kůře. Místo toho zjistili, že pod vyvřelou žulou byla metamorfovaná žula. Byl to důkaz deskové tektoniky, teorie, která se začala jako reálná objevovat teprve nedávno.
Nejde to, může za to tlak a horko
Pro mnohé to může znít neuvěřitelně, ale Rusové ani Číňané nemají ani zdaleka na to, aby prorazili zemskou kůrou a dosáhli pláště. Zemská kůra může dosáhnout až 100 kilometrů. Pod oceány je sice zřejmě slabší, ale i tak je prokopání se Zemí v podstatě nesmysl. Když bychom na chvíli připustili, že by se o to někdo pokusil, musel by počítat s neuvěřitelným tlakem a horkem.
Jen pro zajímavost, vnitřní jádro Země má zhruba 5200 stupňů Celsia. I kdybyste si pořídili obří vrták chlazený nonstop kapalinou, stejně byste měli smůlu. Až byste se dostali vnějšímu jádru, intenzivní tlak by z čehokoli udělal kaši.
Nicméně, dobrá tedy: Pokud byste byli schopni projít tímto jádrem složeného primárně z železa a niklu, byli byste na chvíli odměněni stavem beztíže, kdy by vás zemská hmota táhla rovnoměrně ve všech směrech, a pak by vás čekala cesta nahoru na druhou stranu. Nebo také ne.
Zdroje: redakce, iflscience.com, livescience.com
