Narození Ježíše Krista si miliony lidí na celém světě připomínají vánočními oslavami 25. prosince. Přesto se většina odborníků shoduje, že se nenarodil v ten den, dokonce ani v roce 1 našeho letopočtu.
Proč se tedy slaví Vánoce a oslava narození Ježíše zrovna 25. prosince? Odborníci spekulovali, že římskokatolická církev si vybrala 25. prosinec, protože souvisí se zimním slunovratem a Saturnáliemi, svátkem zasvěceným římskému božstvu Saturnovi.
Církev mohla také narušit tento oblíbený pohanský svátek, stejně jako oslavu jiných pohanských náboženství tím, že si zvolila tento den k oslavě Ježíšových narozenin. Alespoň tak to uvádí učenec Ignacio L. Götz ve své knize „Ježíš Žid: realita, Politika a mýtus – osobní setkání“. Nikdo však přesně neví, kdy se Ježíš narodil.
Souviselo to se slavným králem?
Někteří učenci se domnívají, že se Kristus narodil mezi rokem 6 př.n.l. a 4 př.n.l., což je založené částečně na biblickém příběhu krále Heroda Velikého. Ve snaze zabít Ježíše král údajně nařídil smrt všech nemluvňat mladších 2 let, kteří žili v blízkosti Betléma, což je událost známá jako masakr neviňátek.
Stalo se tak krátce před tím, než zemřel sám Herold, jenže i toto datum je sporné. Většina vědců, včetně Petera Richardsona a Amy Marie Fisherové, se však řídí datem používaným římskými historiky, kteří věřili, že Herodes zemřel v roce 4 př.n.l. Tvrdí to ve své knize „Herod: Král Židů a přítel Římanů.“
Všechno jsou to jen povídačky?
Historici se však neshodnou na skutečném roce Herodovy smrti a mnozí tvrdili, že masové zabíjení novorozenců není nic jiného než legenda. Biblický učenec a autor Reza Aslan ve své knize „Zelóta – Ježiš Nazaretský a jeho doba“ napsal, že Herodův masakr byl „událostí, pro kterou neexistuje ani špetka důkazů v žádné kronice, ať už židovská, křesťanská nebo římská.“
Jiní učenci se pokoušeli dát do souvislosti „Betlémskou hvězdu“, která údajně zvěstovala Ježíšovo narození, se skutečnými astronomickými událostmi, aby určili rok jeho narození. Například v článku z roku 1991 v Quarterly Journal of the Royal Astronomical Society astronom Colin Humphreys tvrdil, že bájná hvězda byla ve skutečnosti pomalu se pohybující kometa, kterou čínští pozorovatelé zaznamenali v roce 5 př.n.l. Jeho teorie však byla později vyvrácena.
Betlémská hvězda nebyla hvězda?
Měsíc Ježíšova narození byl také předmětem debaty, přičemž jedna z teorií naznačuje, že betlémská hvězda mohla být Venuše a Jupiter, které se spojily a vytvořily jasné světlo na obloze. To je velmi vzácná události. Další možností je podobná konjunkce mezi Saturnem a Jupiterem, ke které došlo v říjnu roku 7 před Kristem. Objevily se také spekulace, že Ježíš byl „jarní miminko“.
Pravdu se asi dnes dozvíme jen těžko. Není důvod, proč bychom si tím v budoucnu měli kazit Vánoce. Na druhou stranu je dobré vědět, že ne vše, co je nám dlouhodobě servírováno, musí být vždy pravda.
Zdroje: redakce, livescience.com, Quarterly Journal of the Royal Astronomical Society
