Pokud si myslíte, že to byli právě bratři Grimmové, kteří byli ve svých pohádkách neuvěřitelně krutí, není to tak docela pravda. Ve skutečnosti vděčíme za některé šťastné konce právě jim. Zatímco Karkulka sní babičku a hupsne se zlobrem do postele, Růženku ve spánku znásilní ženatý král.
V původní verzi pohádky o Karkulce malou dívku nesežral vlk, ale zlobr. Když se tihle dva potkali, naservíroval jí nejdřív vskutku zajímavou hostinu – rýži z babiččiných zubů, steak z babičky a na zapití byla babičky krev, o které se Karkulka domnívala, že jde o víno.
Pletky se zlobrem
Když Karkulka všechno snědla, pozval ji zlobr do své postele, tam se dělo bůh ví co – a nakonec ji sežral. V některých verzích se mluví o tom, jak se Karkulka svléká a oblečení vhazuje do ohně. V dalších zase, že se vymluvila na vykonání potřeby – a do postele se zlobrem nešla.
Pohádka měla původně sloužit jako varování mladým dívkám, že v cizím muži se skrývá krvelačný násilník. Grimmové nakonec přidali vlka, dřevorubce a záchranu babičky rozpáráním břicha. Díky bohu.
Mrtvá dívka, kterou znásilní ženatý král
Šípková Růženka je jednou z krásných pohádek pro děti, která je učí, že dobro vždy nakonec zvítězí a na pravou lásku se vyplatí počkat. Nebylo tomu tak ale vždy.
Její italská předchůdkyně princezna Talia je totiž dívka, která zemřela, když se píchla do prstu o lněnou třísku. Král nechá mrtvou dceru krásně obléct a zavřít v paláci. On se i se služebnictvem odstěhuje jinam.
Mrtvé ženě se narodí dvojčata
Jednou však jede kolem ženatý král, který se dívku pokusí vzbudit. Tolik se mu líbí, že když se mu to nepovede, nemůže si pomoci a znásilní ji. V důsledku toho se narodí mrtvé princezně dvojčata, která navzdory smrti stále kojí. Zatím je vychovávají lesní víly. Ale bude to horší.
Jednou si malé děvče splete bradavku s prstem, zakousne se, vysaje jed a princezna procitá. Své děti pojmenuje Měsíc a Slunce. Šťastný konec? Zatím ne.
Zamilovaný polibek přišel až později
Král krásnou princeznu nemůže dostat z hlavy, a tak se za svojí spící kráskou vrátí. Vypráví jí, co se stalo, Tália se do něj zamiluje a král za ní začne jezdit na „dostaveníčka“.
To se pochopitelně nelíbí jeho manželce (někdy se uvádí matce), a tak vymyslí lest. „Královna přikázala kuchaři, aby je uvařil a pak podal, připravené na mnoho způsobů, jejímu nevlastnímu synovi k večeři,“ cituje starou verzi web Lidovky.cz.
Nakonec vše dopadne dobře a ona zlá strůjkyně pomsty skončí v plamenech sama. Později se pohádky ujal na dvoře Ludvíka XIV. francouzský pohádkách Charles Perrault, odstranil znásilnění, přidal známý polibek a také udělal z krále svobodného muže – a nikoliv nevěrníka.
Název Šípková Růženka, pod kterým dnes pohádku známe i my, přinesli do literatury pravděpodobně až bratři Grimmové. A šťastný konec byl na světě…
Zdroj: redakce, dotyk.cz, lidovky.cz
