17.6 C
Prague
Neděle, 26 května 2024, 11:05
- Reklama -
DomůZdravíKdyž srdce bije na poplach: Fibrilace síní je skrytý nepřítel, říká profesor...

Když srdce bije na poplach: Fibrilace síní je skrytý nepřítel, říká profesor Kautzner

Fibrilace síní je onemocnění, které představuje závažnou poruchu srdečního rytmu. Přestože se nejedná o život ohrožující arytmii, nese s sebou tato nemoc závažné riziko komplikací v podobě srdečního selhání či možnosti tvorby krevních sraženin, které mohou zapříčinit i cévní mozkovou příhodu neboli mrtvici.

Fibrilace síní či míhání síní je celosvětově jednou z nejčastějších poruch srdečního rytmu a jen v Česku se podle údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb z roku 2019 týká nejméně půl milionu pacientů. Riziko vzniku tohoto onemocnění se úměrně zvyšuje s věkem a s přítomností dalších nemocí – zejména poruch srdečního systému. Svou roli však může sehrát i genetika.

Schody jako problém

Důležitou součástí prevence fibrilace síní je podobně jako u mnoha dalších kardiovaskulárních onemocnění zdravý životní styl. Bohužel ale ani dodržování zdravé životosprávy není zárukou pro zamezení vzniku tohoto onemocnění. Své o tom ví i pan Václav (81 let) – celoživotní sportovec, který se dosud sportu aktivně věnuje.

„Sport mě provázel celý můj život. Do třiceti let jsem závodil na kole, také jsem se věnoval akrobatickému lyžování, které jsem později vyměnil za snowboard. Sportuji i nadále, jen jsem aktivity musel přizpůsobit svému zdravotnímu stavu,“ popisuje Václav a dodává: „První příznaky fibrilace síní jsem pocítil, když mi bylo 79 let. Začal jsem se rychle zadýchávat a dělalo mi problémy i vyjít do schodů. Svůj stav jsem tedy začal řešit s lékaři.“

Léčba dnes existuje

Pacienti vyhledají pomoc lékaře nejčastěji právě ve chvíli, kdy pocítí alespoň jeden z hlavních příznaků této nemoci. Ta se projevuje zejména bušením srdce, dýchavičností, únavou nebo pocením. Naštěstí ale dnes již existuje vhodná léčba. „V současnosti máme dost údajů o tom, že léčba arytmie a podávání léků proti srážení krve zlepšují prognózu nemocných. Proto by zejména u mladších pacientů měla být vyšší snaha o udržení normálního rytmu. Toho se dá docílit akutně tzv. kardioverzí, přerušením arytmie podáním léku nebo častěji elektrickým výbojem z defibrilátoru v krátké celkové anestezii. U mnoha pacientů pak dobře fungují léky, kterým říkáme antiarytmika. Ty snižují riziko recidivy arytmie. Nicméně nejúčinnější metodou léčby je tzv. katetrizační ablace. Při ní se zavedou do srdce z třísla tenké katetry, které dovolí odizolovat svalovinu plicních žil od levé síně, a tak snížit nebo odstranit riziko opakování arytmie,“ vysvětluje prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. FESC, přednosta kardiocentra a Kliniky kardiologie IKEM.

Způsob léčby se pak rozhoduje případ od případu. „Léčba je velice individuální. Záleží na celkovém stavu pacienta a jak moc ho onemocnění ovlivňuje. Někdy stačí jen pravidelné kontroly, někdy nastupuje na řadu léčba, při které je vhodné nasadit léčiva proti srážení krve. Ty zabrání vzniku krevních sraženin, které fibrilace síní způsobují a mohou mít fatální následky. V tomto případě je nutné pravidelně navštěvovat ošetřujícího lékaře, který provede preventivní odběry krve,“ uvádí prof. Kautzner.

Zvýšené riziko kvůli koníčkům

Tento v současnosti obvyklý způsob léčby ale v určitých případech nedokáže problémy zcela odstranit a je nutné zavést kardiostimulátor. I v tomto případě však existuje účinná medikace, která pacientovi pomáhá udržet dobrou kvalitu života. Potvrzuje to i Václavův příběh.  „Od své diagnózy jsem vyzkoušel vícero způsobů léčby. Na začátku potíží jsem bral lék, kvůli kterému jsem musel pravidelně chodit na odběry krve, což bylo velice náročné i nepříjemné. Po zákroku na Homolce, kdy mi byl implantován kardiostimulátor, již moje současná medikace tyto kontroly nevyžaduje,“ vysvětluje.

Jako vášnivý motorkář vidí i další výhody moderní léčby: „Kvůli mým koníčkům se vystavuji zvýšenému riziku vzniku úrazů, které si žádají rychlý lékařský zákrok. Díky mé nové medikaci bych mohl absolvovat operaci prakticky ihned, aniž bych musel mít nějaká omezení. To mi původní léky na ředění krve nedovolovaly.A že se i s touto diagnózu v takto pokročilém věku dá žít plnohodnotný život, může pan Václav jen potvrdit: “Léčba mě momentálně v ničem neomezuje. Chovám se normálně, žiji normálně a doufám, že to tak ještě chvíli vydrží.“

Zdroje: redakce, prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. FESC, IKEM, příběh pana Václava

PODOBNÉ ČLÁNKY

NEJČTENĚJŠÍ

- Reklama -
Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů