Mladá pohledná dívka se svým činem stala jedním z největších zločinců 20. století. Olga Hepnarová si v pouhých dvaadvaceti letech vypůjčila nákladní automobil a proměnila ho ve smrtící zbraň. Dle jejích slov se chtěla pomstít celé společnosti. Původně však plánovala mnohem krvavější spoušť.
Když začal proces s Olgou Hepnarovou, tak svůj čin nikterak nepopírala. Naopak se k němu hrdě hlásila a navíc litovala, že smrtelných obětí nebylo víc. Obhajoba se snažila Hepnarovou hájit s tím, že u ní vypukla schizofrenie.
Ona sama však nic takového nepřipustila. Za pravdu jí dal také znalecký posudek, který konstatoval, že si byla jasně vědoma svého činu. Mladá Olga Hepnarová vinila celou společnost z bezcitnosti a tímto radikálním činem jí chtěla zasadit tvrdou ránu. Nakonec byla před 45 lety popravena oběšením v pankrácké věznici a stala se tak poslední popravenou ženou na území Československa. Její trest vůči společnosti mohl být však mnohem drastičtější.
Střelba na ulici
Před osudným incidentem v Praze na Letné provedla Olga Hepnarová jeden žhářský čin, ke kterému se však přiznala až během vyšetřování masové vraždy v roce 1973. Tehdy chtěla podpálit zděděnou usedlost, jež sloužila rodině k rekreaci. Zapálila pomocí lahve benzínu dveře v obytné části budovy. V tu chvíli zde spala její sestra a dva nájemníci.
Ti se naštěstí vzbudili a požár včas uhasili. Skoro žádné škody na životech ani na majetku si Hepnarová zatím nezapsala. Navíc ji ze žhářského činu v tu chvíli nikdo nepodezříval. Z tohoto incidentu je však jasné, že byla velmi nebezpečnou osobou, což se velmi záhy potvrdilo.
Její pomsta společnosti měla být nezapomenutelná, nechtěla se stát neznámou sebevražedkyní, a to se také povedlo. Její původní plány měly však mnohem drastičtější scénář. Původně chtěla nechat vykolejit rychlík, ale z technických a logistických důvodů z tohoto plánu sešlo. Následně si pohrávala s myšlenkou, že by odpálila výbušninu v prostoru, kde se pohybuje velký počet lidí.
Nakonec se však rozhodla zvolit pro svůj akt pomsty střelbu. S automatickou střelnou zbraní chtěla zahájit střelbu do lidí na Václavském náměstí. O tom, že to byla seriózní úvaha, svědčí také fakt, že se přihlásila do střeleckého kroužku ve Svazu ve spolupráci s armádou. Plán nakonec nechala plavat, protože se obávala, že po několika výstřelech ji občané zneškodní, a navíc nebylo jednoduché sehnat automatickou zbraň. Jaký způsob masové vraždy si zvolila, je nakonec velmi dobře známé.
S klidem
Olga Hepnarová najela na tramvajovou zastávku, kde právě čekalo 30 lidí, přesně ve 13:30 hodin 10. července 1973. Vypůjčený nákladní automobil Praga RN se stal zbraní v ruce mladé vražedkyně, která v tu chvíli odsoudila k smrti celkem osm lidí.
Lidé se nejdříve domnívali, že ztratila kontrolu nad vozem, ale ona se vzápětí přiznala, že šlo o úmyslný čin. Byla dokonce připravená na zatčení, protože si s sebou do auta zabalila zásobu cigaret a oblečení. Existuje také teorie, která hovoří o tom, že kolem zastávky dokonce jednou projela, ale masakr si rozmyslela kvůli malému počtu čekajících lidí na tramvaj.
Když ji nakonec prokuratura odsoudila k smrti, přijala Hepnarová rozsudek bez emocí. Těsně před vykonáním popravy se však údajně zcela zhroutila a k šibenici ji museli dovléct násilím. Její čin i po letech budí stále silné emoce, protože byl jako rána z čistého nebe, což si masová vražedkyně Olga Hepnarová pravděpodobně přála.
Zdroje: csfd.cz, blesk.cz, novinky.cz
