Během druhé světové války proběhlo několik ničivých a tragických vojenských náletů. Američané ukončili válku s Japonskem dvěma atomovými hřiby, které dopadly na města Hirošima a Nagasaki. Ve stínu jaderných zbraní se však zapomíná na brutální útok, který na začátku března proběhl v hlavním městě Tokiu. Největší konvenční nálet v historii neměl strategické cíle, protože chtěl pouze ničit.
Na začátku března roku 1945 změnil velitel amerického XXI. bombardovacího velitelství generálmajor Curtis Emerson LeMay strategii. Místo útoku na vojenské cíle, fabriky a letiště byla vyslána letadla nad Tokio. Na vojenské šachovnici se tak začal rozvíjet nepředpokládaný útok mířící hlavně na civilisty. Jakým druhem bomb se rozhodli Američané likvidovat hlavní město Japonska?
První v řadě
Brutální strategie měla zlomit nepřítele v samém srdci země. Válka ze vzduchu dostala šílený rozměr i díky tomu, jakými bombami se Američané rozhodli útočit na japonská města. Použity tak byly zápalné pumy a nové napalmové pumy.
První takový útok proběhl v noci z 9. na 10. března 1945 a mířil právě na japonské Tokio. 275 letounů 20. letecké armády svrhlo 1 665 zápalných pum. Nekompromisní a bezcitný útok na civilisty měl také apokalyptický výsledek. Jen jedna podobně ničivá noc měla podle oficiálních čísel na svědomí 83 tisíc obyvatel Tokia. Některé zdroje však uvádějí mnohem masivnější číslo, které dosahuje až ke 130 tisícům mrtvých.
Jedná se tak o nejničivější letecký útok vedený konvenčními prostředky. Dodnes však nejsou zcela jistě známé počty mrtvých při obdobném útoku v německých Drážďanech. Pod slovem konvenční je však schovaná brutální katastrofa. Zničeno bylo přes čtvrt milionu domů a většina zemřelých padlo kvůli masivnímu požáru či udušením.
Kolik životů zaplatily Spojené státy americké? Sestřeleno bylo čtrnáct bombardérů, což znamenalo 96 mrtvých amerických vojáků. Velení bylo spokojeno a na japonských ostrovech bylo rozpoutáno peklo.
Další města
Srovnat japonská města se zemí bez ohledu na to, kolik nevinných civilistů pod americkými bombardéry zemře, se stalo novou drastickou taktikou. V plánu bylo vypálit třiatřicet japonských velkoměst. Mezi prvními byly Nagoju, Ósaka, Kóbe.
Prázdniny v plamenech. Tak by se dalo nazvat období od června do srpna roku 1945, kdy Američané vyslali letectvo k šedesáti útokům na 58 měst. Některé útoky měly fatální následky. Třeba takové město Nazamu bylo zlikvidováno na 89,5 %, ale třeba taková Tojama, na kterou byl veden útok 1. srpna, v podstatě přestala existovat.
Několik masivních útoků si tak vybralo celkem přes 200 tisíc obětí bez toho, aniž bychom do celkového čísla započetli mrtvé z Hirošimy a Nagasaki. Americké útoky ze vzduchu v tomto období mířily pouze na města, aniž by jejich cíle měly vojenský charakter. Zničená města přišla o památky a lidé o své domovy. Až půl milionu, oficiální čísla jsou však pravděpodobně nižší, než je odraz reality.
Zdroje: britannica.com, history.com, nytimes.com
