V moderní historii se občas objeví jména, které rozdělují společnost. Josef Hasil je přesně tím příkladem. Jedni ho mají za nepopiratelného hrdinu a druzí zase za muže, který působil nepříjemnosti celé své rodině. Svojí odbojovou činností převedl desítky lidí přes hranice, aby sám nakonec zůstal za ostnatým drátem. Můžeme Krále Šumavy pokládat za hrdinu?
Josef Hasil vyrostl na Šumavě a prostředí místních hor neznal nikdo lépe nežli on. Už během druhé světové války byl nedobrovolně nasazen v Pasově. Hasil se však vzbouřil a v březnu 1945 utekl, aby se stal skrývající se partyzánskou spojkou. O tom, že je to muž, který se nebojí dobrodružných a nebezpečných úkolů, nebylo pochyb. Jaká byla jeho role v minulém režimu?
Legendární převaděč
Česko-německo-rakouské trojmezí. To byl region, kde Josef Hasil po válce sloužil jako pohraničník u Sboru národní bezpečnosti. Když přišel Vítězný únor roku 1948 a komunistický režim kompletně ovládl moc v zemi, našla se desítka lidí, kteří se stali nepohodlní a kvůli svému bezpečí byli nuceni uprchnout za hranice na Západ.
Josef Hasil se tak stal velmi žádoucím převaděčem. Využíval k tomu svoji pracovní pozici u SNB a hlavně výborný přehled a znalost místní krajiny. Vyprávějí se i legendy o jeho neuvěřitelně citlivém sluchu, který mnohokrát zachránil skupinku od blížícího se nebezpečí.
Josef Hasil byl však již v říjnu téhož roku udán a zatčen. Jeho přečin byl formulován jako zločin úkladů proti republice a délka jeho trvání byla stanovená na devět let.
Útěkář
Tím se začala psát série osobních tragédií. Byl totiž zatčen tři týdny před svatbou s Marií Vávrovou, která byla v té době těhotná. Josef Hasil byl vězněn na Borech a v Českém Jiřetíně, kde musel pracovat v uhelných dolech.
Svůj talent pro útěky potvrdil, když se spoluvězněm úspěšně zmizeli na západní straně československých hranic. Hasil však ve své činnosti nepolevil a naopak se rozhodl pokračovat v podkopávání komunistické moci. Dobrovolně se přihlásil k americké zpravodajské službě.
Nadále tak převáděl lidi přes hranice a stal se důležitým poslem zpráv, kdy z vlastní iniciativy vytvořil širokou síť informátorů. Veškerá jeho aktivita však měla zásadní dopad na jeho rodinu.
Komunistická pomsta
Odbojová činnost Josefa Hasila si vybrala svou bolavou daň, kterou ze všeho nejvíce odnesla rodina. Když komunistický režim nedosáhl přímo na pachatele, pustil se do šikany jeho rodiny. Při jedné přestřelce dokonce zemřel jeho bratr Bohumil. Jeden z přechodů byl málem osudný i samotnému Josefu Hasilovi, který později dostal přezdívku Král Šumavy. Většina členů rodiny však skončila ve vězení.
Trest si musela odsedět Hasilova žena, matka, která dostala 16 let, a bratr Antonín byl ve vězení 22 let. Jeho malého syna vychovával dědečkův bratr. Se synem se shledal poprvé až po sametové revoluci v roce 1990.
Ostnatý drát
Režim se v roce 1953 rozhodl časté přechody přes hranice vyřešit radikálně. Po celé délce tak vznikl plot s ostnatým drátem a pro Josefa Hasila jeho práce skončila.
Josef Hasil se tak natrvalo přestěhoval do USA, kde začínal zcela od nuly. Na předměstí Chicaga, kde žije dodnes, se nejdříve živil mytím nádobí, rybařením, pracoval jako řezník, obsluhoval lis a s bratrem Juliem, kterému také pomohl přes hranice, založil pilu.
Na dlouhých třicet let nakonec zakotvil jako kreslíř pro automobilku General Motors. Příběh Josefa Hasila inspiroval Karla Kachyňu k vytvoření legendárního filmu Král Šumavy a stejně tak vzniklo mnoho knih, které se době a jeho osudu do hloubky věnují.
Kontroverze konání Josefa Hasila spočívá v nespravedlivém trestu pro jeho rodinu. Nutné je však dodat, že zlo nekonal Král Šumavy, ale komunistický režim, který lidem znemožňoval svobodné jednání a mstil se na nevinných lidech.
Každý, kdo se tak rozhodne soudit hrdinství Josefa Hasila, který na svobodu převedl nespočet lidí, ať si uvědomí, že vina leží na straně totalitního režimu, nikoli na jednotlivci, který se rozhodl vzepřít, a nikoli alibisticky sklopit hlavu.
Zdroje: pametnaroda.cz, Aktuálně, Wikipedia
