Jeden z nejvýznamnějších psychologů historie Sigmund Freud přišel na svět s revolučními teoriemi, které jsou základem i současné moderní psychoanalýzy. Klasické Freude, Freude, vždycky na tebe dojde zlidovělo, ale spíše než představit jeho práci je zajímavé se ohlédnout, jaké problémy měl on sám. S čím se u psychologů léčil Sigmund Freud?
Člověk by s lehkou národnostní nadsázkou mohl tvrdit, že Sigmund Freud je vlastně moravským rodákem. Narodil se v obci Příbor, ale rodina zde v asimilovaném židovském společenství vydržela pouhé tři roky. Po krátké etapě se přestěhovali do Lipska a následně se usadili ve Vídni.
Základní vzdělání získal v domácím prostředí, což mu evidentně nebránilo stát jedním z nejbystřejších mozků své generace. Po studiu na prestižním Sperle gymnáziu chtěl jít na práva, ale láska k přírodě byla silnější. Vrhl se na medicínu, ale s odbočkou do zoologie, kde se údajně zabýval studiem pohlavních orgánů úhořů. Co je však jisté, že si zamiloval Itálii a město Terst, kde na zdejší zoologické experimentální stanici studoval.
Spálené knihy
Židovský původ Sigmunda Freuda samozřejmě nemohl uniknout ani nacistické propagandě. Byť on sám zemřel v Londýně roku 1939 a válku téměř nezažil, stihl komentovat fakt, že nacisté ve velkém pálí jeho významné knihy. Tento hrůzný akt vůči jiným názorům a etnikám Freud vnímal jako společenský pokrok, protože ve středověku by upálili jeho. Jednalo se ovšem o krutý vtip, protože čtyři tety z pěti zemřely v koncentračních táborech.
Láska k matce a kokainu
Muž, který vymyslel psychoanalýzu, nezkoušel své pokusy a postupy zpočátku jen na pacientech, ale hlavně na sobě. Dokonce přišel s tvrzením, že dlouhodobě trpěl oidipovským syndromem, kdy miloval svou matku a velmi útlocitně žárlil na svého otce, považoval ho za svého velkého nepřítele.
Další kontroverzí, která je spojená se slavným Freudem, byla jeho záliba v kokainu. Ten v počátcích vnímal jako ideální lék na všechny psychické problémy. Pacientům ho tedy ordinoval nejen k utišení bolesti, ale také na psychické problémy. Kokain ordinoval hlavně lidem závislým na morfiu. Nebylo to tak praktické, jak si Freud představoval. Závislost vystřídal jinou závislostí.
Sám byl ovšem vášnivý kuřák cigaret a doutníků a nerespektoval ani doporučení lékařů přestat ve chvíli, kdy mu lékaři našli zhoubný nádor. Komentoval to slovy, že všechny závislosti jsou náhražkou masturbace.
Smrt morfinem
Freud se velmi vážně bál smrti a hlavně bolestného umírání. Když už mu bylo přes osmdesát let, poprosil svého lékaře, aby mu v konečném stadiu života dal smrtelnou dávku morfia. Eutanazie přišla v září roku 1939 ve věku 83 let.
Jedna z největších osobností psychologie tak odešla včas před brutální etapou naší historie, kterou by bezesporu uměl velmi zajímavě zanalyzovat.
Zdroje: Česká televize, Český rozhlas
