„Lidé, kteří žijí z výplaty do výplaty, se kvůli prudkému růstu cen dostávají do obtížně řešitelných situací. Někteří si začínají půjčovat na svou běžnou spotřebu, což povede k nasekání nesplatitelných dluhů. Hrozí, že se zvýší počet lidí v exekucích,“ říká v komentáři hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v listopadu na úroveň 16,2 procenta. Inflaci výrazně ovlivňují státní zásahy. Zatímco zavedení úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pomáhají krotit inflaci, odpuštění DPH u elektřiny a zemního plynu ze závěru loňského roku vede ke snížení srovnávací základny, což inflaci navyšuje.
Snižování spotřeby
Z meziročního pohledu se ceny elektřiny vlivem státních zásahů snížily o 23,4 procenta. Oproti tomu ceny zemního plynu zrychlily růst na 139,0 procenta. Ceny potravin meziročně vzrostly o 27,1 procenta, přičemž mouka zdražila o 48,3 procenta, mléko o 52,5 procenta, vejce o 71,9 procenta a cukr o 109,3 procenta.
Vysoký růst cen znehodnocuje úspory a zároveň snižuje reálné příjmy obyvatelstva. To vede k prudkému poklesu životní úrovně. Lidé na nastalou situaci reagují snižováním spotřeby, což by mělo pomoci krotit nové inflační tlaky. V příštím roce lze očekávat výrazné zlepšení situace, kdy ceny budou zmírňovat svůj růst. Lidé však nemohou počítat s tím, že by se ceny u většiny položek spotřebního koše vracely na své původní úrovně.
