Týmu z univerzity v Cambridge se podařilo vytvořit v laboratoři syntetické myší embryo, a to bez vajíčka i spermie. Malý zárodek vykazoval známky mozku i bijícího srdce.
Embryo vyvinuté pomocí kmenových buněk vydrželo při životě sice jen osm dní, ale vědci i tak slaví obrovský úspěch. Výzkumníci tvrdí, že jim to pomůže k pochopení nejranějších fází vývoje orgánů a i to, proč některá těhotenství selhávají. Někteří varují, že ačkoli je technologie slibná, stále v cestě stojí mnoho překážek. Vědci z Cambridge a Kalifornského technologického institutu (Caltech) zveřejnili své nejnovější poznatky v časopise Nature. Podobné výsledky zveřejnili v poslední době i odborníci z Izraele.
Tým z Cambridge se výzkumu raných stádií těhotenství věnoval v posledních deseti letech, ale většina důležitých dějů zůstávala skryta v děloze a nebylo možné je pozorovat. Napodobením přírodních procesů v laboratoři našli způsob, jak získat tři typy kmenových buněk z myší a ty poté kultivovat do struktur odpovídajících embryím. Kvůli defektům zatím sice jen osmidenním, ale dosažení bodu, kdy se začal vyvíjet mozek, je velkým úspěchem.
Profesorka vývoje savců a biologie kmenových buněk v Cambridge a profesorka biologie na Caltech Magdalena Zernicka-Goetz řekla, že to byl „splněný sen”, který poskytl náhled do procesu tvorby orgánů. „Toto období lidského života je tak tajemné, takže vidět, jak se to děje v misce – mít přístup k jednotlivým kmenovým buňkám, pochopit, proč tolik těhotenství selhává a jak bychom mohli být schopni tomu zabránit – je docela zvláštní,“ popsala. Pokrok by mohl zároveň znamenat menší závislost na výzkumných zvířatech a nový, užitečný způsob, jak testovat léky.
Velmi brzké stádium
„Je to pokrok, ale ve velmi raném stádiu vývoje, vzácná událost, která, ačkoli povrchově vypadá jako embryo, nese vady, které by neměly být přehlíženy,“ řekl profesor Alfonso Martinez Arias z univerzity Pompeu Fabra v Barceloně. Vědci se nyní plánují věnovat tomu, aby se syntetická embrya vyvíjela o den nebo dva déle, což je ovšem obtížné bez vytvoření syntetické placenty. Jejich ambicí je nakonec vyvinout podobná embrya z lidských kmenových buněk. To je ale ještě hodně daleko a eticky daleko složitější. V současné době totiž zákony Spojeného království povolují studovat lidská embrya v laboratoři pouze do čtrnáctého dne vývoje. Pro syntetická embrya ale zatím neexistují žádná pravidla.
Profesor Robin Lovell-Badge z Francis Crick Institutu tvrdí, že by se to mělo změnit. „Vzhledem k podobnosti se skutečnými embryi je třeba zvážit, zda a jak by takové modely embryí založené na integrovaných kmenových buňkách měly být regulovány,“ vysvětlil. Dodává také, že je důležité nepřemýšlet o modelech podobných embryím „jako o skutečných zárodcích – i když se pouze podobají“. Dodal, že „pokud by byly odvozeny z lidských kmenových buněk a zákon by je zakazoval implantovat do dělohy, nikdy nikdy se nemůžeme dozvědět, zda jsou ekvivalentní přirozeně počatým embryím.“
Zdroj: BBC
