„Máte rakovinu plic.“ Této věty se bojí každý kuřák. Karcinom plic totiž patří k nelítostným zabijákům, bez léčby nechává jedince žít pouze několik měsíců. Zákeřnost plicního karcinomu spočívá především v tom, že o sobě dlouho nedává vědět, a když už se ohlásí, bývá většinou na vyléčení pozdě – a to dokonce ve více než 70 %. Lékaři bojují proti rakovině plic všemi prostředky, letos jim přibydou nové. Snaží se také nemoc zachytit dříve, než se rozbují.
Už přes rok jim v tom pomáhá program časného záchytu karcinomu plic, díky němuž je možné nádorové onemocnění odhalit ve fázi, kdy je možné operovat. Tak je zde velká šance na úplné uzdravení. Nejnovější data za rok 2022 zveřejňují v rámci Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.
„Z předběžných dat za rok 2022 jsme zaznamenali 70 nálezů určených k dalšímu vyšetření. V národním onkologickém registru je zaneseno 15 případů a více než polovina je ve stadiu I, které je operovatelné. Postupně dochází k doplnění dat z nemocnic, a tak bude číslo určitě vyšší. Preventivním vyšetřením zatím prošlo přes 7 000 rizikových jedinců. Ukazuje se, že program funguje a že lidé, u nichž jsme našli nádory v časných stadiích, díky němu dostávají šanci se uzdravit,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
Proč koho je program určen?
Program časného záchytu rakoviny plic je určen lidem mezi 55. a 74. rokem, kteří mají „nálož“ alespoň 200 000 cigaret čili kouřili nebo kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den. Na základě posledních údajů z dotazníků, které vyplnilo přibližně 2 000 osob, byl průměrný věk pacientů zařazených do programu 64 let, jsou to převážně muži (59 %) a lidé se středním vzděláním (66 %).
Přibližně 40 % všech zkontrolovaných trpí nadváhou a 25 % obezitou I. stupně. Celkem 78 % z nich ještě stále aktivně kouří. „Životní styl včetně toho, zda člověk kouří, jestli se hýbe a jak se stravuje, má na vznik nádorů a chronických plicních nemocí zásadní vliv. Nejhůře jsou na tom obézní kuřáci, kteří navíc holdují uzeninám,“ uvádí prof. Koziar Vašáková.
Přestože je program časného záchytu karcinomu plic zacílený na včasné odhalení rakoviny plic, lékaři při něm najdou řadu jiných nemocí jako například chronickou obstrukční plicní nemoc nebo plicní fibrózu. Podle nejnovějších dat se plicní fibróza zjistila u 8 pacientů. Téměř 19 % mělo chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a 17,8 % chronickou bronchitidu. Oběma nemocemi trpělo současně 14,5 % vyšetřených. „Je známo, že CHOPN či plicní fibróza rakovině plic často předchází, případně ji doprovází,“ dodává prof. Koziar Vašáková.
Kdy je šance pacienty na přežití vyšší?
Na program přímo navazuje diagnostika a léčba ve specializovaných centrech, kde se o dalším postupu radí multidisciplinární tým složený z plicního lékaře, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa. Ministerstvo zdravotnictví nově akreditovalo 8 pneumoonkochirurgických center, což je na Česko dostačující počet, akreditaci má také 27 radiologických pracovišť a tento počet poroste. „Šance pacienta ať už na delší přežití, či uzdravení závisí do značné míry samozřejmě na tom, kde je pacient léčen,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Národního programu transplantace plic pro Českou a Slovenskou republiku.
Ve specializovaných centrech se nemocnému dostane nejmodernější léčby. „Například už letos u vybraných pacientů před tím, než podstoupí operaci, začneme s novým protokolem léčby. Pacientům aplikujeme kombinaci imunoterapie a chemoterapie. Studie totiž ukázaly, že až 24 % pacientů se pak nádoru zcela zbaví – dojde k tzv. kompletní patologické odpovědi,“ říká prof. Lischke, Ph.D.Léčba se podle něj posouvá i do časnějších stadií nádorů. „Dnes ve světě probíhá více než 300 studií protinádorové imunoterapie, která se podává jako první krok ke zmenšení zhoubného karcinomu před hlavní léčbou, kterou je obvykle operace,“ doplňuje. Jasným trendem, který bude nejvíce viditelný právě ve specializovaných centrech, je také podle prof. Lischkeho zapojování robotické chirurgie do operačního odstranění karcinomu plic, která je pro pacienty nejšetrnější, a přitom velmi radikální.
Lepší výsledky boje s rakovinou plic
Aby se pacient dočkal rychle co nejvhodnější léčby, je třeba provést kvalitní odběr části nádorové tkáně při bronchoskopickém vyšetření, případně použít jiné metody, pokud není plicní nádor pro bronchoskopické metody dostupný. „Histologie, tedy mikroskopický rozbor nádoru, je pro správnou léčbu zásadní, a proto je důležité, aby byl vzorek dostatečně velký a dobře odebraný. Pokud je nádor v centrálních dýchacích cestách, je to poměrně snadné, ale pokud je na okraji, musíme použít i rentgen a navigační systém. A to se neděje všude. Usilujeme o to, aby došlo k jasnému rozdělení bronchoskopických pracovišť a poté nasměrování pacientů podle závažnosti a typu nádoru tam, kde vyšetření umí. Nechceme pacienty zatěžovat zbytečně opakovanými zákroky jen proto, že vzorek byl nekvalitní, a také musíme zamezit časovým prodlevám způsobeným opakovanými bronchoskopiemi. Člověk s rakovinou plic čas nemá,“ uvádí prim. doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.
Dalším nástrojem v boji s touto nemocí jsou léky. „Vzhledem k tomu, že zatím je v době stanovení diagnózy většina plicních nádorů pokročilých, je i dnes zásadní systémová léčba, tedy chemoterapie, imunoterapie, terčová léčba. Dramaticky rychlý vývoj této léčby zlepšil výsledky boje s rakovinou plic a délka života těchto nemocných se prodloužila z několika málo měsíců na 2 roky a více, takže o rakovině plic můžeme mluvit jako o chronickém onemocnění. To je zásadní pokrok v posledních letech,“ říká prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., předsedkyně Pneumoonkologické sekce ČPFS.
O osvětu mezi pacienty se dlouhodobě stará Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN). Každý rok na podzim například pořádá ve vybraných obchodních centrech měření plic (spirometrii) a zároveň příchozím radí, na koho se mají s obtížemi obrátit. „Zapojujeme se také do aktivit, jako je Den zdraví, Aktivní Česko, pořádáme edukační besedy a přednášky o plicních nemocech v klubech seniorů. Každý krok, který povede k časnému záchytu nemoci se vyplatí,“ dodává doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., člen výboru ČOPN a přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka. V ČR v průměru rakovinou plic onemocní každoročně přibližně 6 600 lidí a téměř 5 400 na ni zemře.
Zdroje: redakce, doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., prim. doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D. prevenceproplice.cz
