Užívání cigaret si podle VoZP rok co rok vyžádá až kolem osmi milionů lidských životů po celém světě, přes milion úmrtí se přičítá pasivnímu kouření. V Česku pomohl zákaz kouření v restauracích i masivní osvěta. Třetí listopadový čtvrtek si připomínáme Mezinárodní nekuřácký den, který vyhlásila Mezinárodní unie proti rakovině už v roce 1977.
„Jeho smyslem je připomenout si zdravotní rizika spojená s kouřením. Kuřáci by si při této příležitosti měli rovněž uvědomit, že cigarety ohrožují nejen jejich zdraví, ale i zdraví lidí v jejich okolí. I když počet kuřák v Česku klesá, vyhráno není,“ říká lékařka MUDr. Kristina Slavíková.
Varovné nápisy a drastické obrázky na krabičkách cigaret mají své opodstatnění. „Cigaretový kouř obsahuje asi 4 000 až 5 000 různých látek, z nichž zhruba 100 je karcinogenních. Kouření je nejvýznamnější a nejčastější příčina vzniku rakoviny plic, ale může být i příčinou nádorů krku, gynekologických nádorů, nádorů trávicího a vylučovacího systému. Kromě toho může vyvolávat v dýchacím systému vznik CHOPN, tedy chronické obstrukční plicní nemoci.“
Celá řada nemocí
Kouření se dále významně podílí na rozvoji kardiovaskulárních chorob. „Jsou to například infarkty myokardu, cévní mozkové příhody, ischemické choroby dolních končetin, ale také na vzniku nebo rozvoji nemocí endokrinního systému, kůže, očí, revmatické nemoci apod. Ovlivňuje i reprodukční systém a nitroděložní vývoj plodu,“ upozorňuje doktorka Slavíková.
Společnost se na kouření často dívá jako na ošklivý zlozvyk, lékaři však vědí, že závislost na nikotinu je nemoc, která stejně jako všechna ostatní onemocnění vyžaduje léčbu. „Odvykání kouření je spojené s projevy abstinenčních příznaků. Mohou se objevit již v řádu několika hodin po vysazení nikotinu, nejhůře jsou pociťovány v průběhu prvních tří týdnů, jejich trvání se udává zhruba do třech měsíců.“
