Kuřimská kauza patří mezi nejznámější případy týrání dětí v moderní české historii. Otřesné praktiky vůči dvěma chlapcům začali vyšetřovat policisté 7. května 2007. O tři dny později se v tomto podivném příběhu ocitne poprvé malá Anička. Tu soud pošle do brněnského Klokánku, ale ona mizí do Dánska. Zjistí se, že se nejedná o malou holčičku, ale dospělou ženu.
Soud nakonec vynesl rozsudek celkem nad šesti lidmi včetně matky dvou týraných chlapců. Z obětí jsou dnes dospělí muži. Vše odstartoval záběr svázaného chlapce v komoře, který náhodou zachytila videochůvička sousedů Kláry Mauerové v Kuřimi 7. května 2007. Policie se tak postupně pustila do rozplétání kauzy, která byla šokující, ale hlavně záhadná a dodnes v mnoha ohledech nepochopitelná.
Na povel
Skupina šesti lidí včetně jejich matky Kláry a tety Kateřiny Mauerové týrala chlapce od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Zavírali bratry do klecí, bili je, řezali, topili a pálili cigaretovými nedopalky. Cílem nejspíš bylo vytvořit z hochů lidi se zlomenou vůlí, připravené na slovo poslechnout jakékoli rozkazy.
Ti se pravděpodobně budou celý život vypořádávat s traumatem, který během tohoto roku hrůzy prožívali. Po vyšetřování je soud poslal do azylového zařízení Klokánek a o tři roky později je dostal do péče jejich otec. Matka byla v kauze odsouzena k devíti letům vězení a v roce 2013 byla podmíněně propuštěna.
Dva chlapci nakonec zůstali v péči rodičů jejich odsouzené matky, která se významnou měrou podílela na šokujícím týrání. Motivy se nikdy nepodařilo pořádně vysvětlit. Spekulovalo se o náboženské sektě, domácí pornografii, ale soudu se nepodařilo jejich motivace důsledně vysvětlit. Jedna postava případu však připomíná návštěvníka z jiné planety…
Anička, Adam a Barbora
Bezesporu nejpodivnější postavou kauzy byla Barbora Škrlová. Ve chvíli, kdy žila s chlapci a jejich matkou, hrála roli malé dívky Aničky. Po odhalení případu uprchla do Norska, kde se vydávala za chlapce Adama.
Podle spekulací byla spojena se sektou, kterou si založil její otec Josef Škrla a která se odštěpila od Hnutí Grálu. Že by týrání chlapců mělo náboženské motivy, se nakonec nikdy pořádně neprokázalo.
Škrlová byla odsouzena na pět let za podíl na týrání dětí v kauze Kuřim. Za její nápravu, zajištění bydlení a poskytnutí finanční pomoci se zaručil spolek Šalamoun. Soud ji propustil z vězení v roce 2012.
V případu byl odsouzen také její bratr Jan Škrla, který měl podle svědků zastávat záhadnou roli “Pana Doktora”. Dostal sedm let. Asi nejdůležitější součástí celé skupiny byl otec Barbory Škrlové – Josef Škrla. Vedoucí skautského turistického oddílu Mravenci byl podle některých spekulací v pozadí celé kauzy. Policii se ho však nepodařilo nikdy vypátrat.
Zdroje: Česká televize, iDnes, iRozhlas
