„Pokles inflace díky zásahům vlády může vést k myšlence, že by bylo vhodné, aby docházelo k navyšování štědrosti vládních opatření a tím se ještě více bojovalo proti inflaci. Tato teze však neplatí, protože vládní opatření jsou prováděna na dluh a budou v ekonomice vytvářet nové inflační tlaky. Lze tedy říct, že jsem si pouze koupili čas na řešení problémů, které však nejdou odstranit tím, že se budeme ještě rychleji zadlužovat,“ říká ve svém komentáři hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v říjnu na úroveň 15,1 procenta. Jedná se o výrazný pokles proti předchozímu měsíci, který byl způsoben promítnutím Úsporného tarifu do ceny elektřiny a odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie. Nicméně tyto státní zásahy jsou prováděny na dluh, což může vyvolat nové inflační tlaky v budoucnu.
Z meziročního pohledu došlo k poklesu ceny elektřiny o 38,2 procenta. Jedná se však pouze o promítnutí vládních opatření do statistik. Cena elektřiny na trhu zůstává vysoká, proto by lidé neměli navyšovat svou spotřebu, i když obdrželi dotace. Vliv Úsporného tarifu bude dočasný, a i při zastropování cen energií budou lidé platit vyšší účty, než na které byli zvyklí.
Jak jsou na tom další komodity?
Cena zemního plynu meziročně vzrostla o 85,3 procenta, cena tuhých paliv se zvýšila o 67,1 procenta a cena tepla a teplé vody podražila o 24,8 procenta. Z toho je patrné, že promítnutí vládních opatření do statistik je limitované tím, jak jsou konstruované. Vysoké ceny by nás měly upozorňovat, že některé produkty se stávají vzácnějšími a měli bychom s nimi více šetřit.
Cena mouky vzrostla o 53,3 procenta, cena drůbežího masa se zvýšila o 42,3 procenta, cena vajec podražila o 52,8 procenta a cena cukru poskočila dokonce o 105,4 procenta. Potraviny tak mají klíčový vliv na růst cenové hladiny. Bohužel ke skokovému zdražování dochází často u nezbytných položek spotřebního koše, což vede k poklesu životní úrovně obyvatel.
