Podle nejnovějšího průzkumu společnosti ESET a Policie České Republiky má zkušenosti s posíláním vlastní intimní fotografie přibližně každý sedmý nezletilý a každý třetí dospělý. Z těchto intimních obsahů byl každý pátý sdílený nezletilým nějakou formou zneužit.
Co je to vlastně sexting?
Slovo sexting je spojením slov sex a textování. Ve zkratce to tedy znamená posílání vlastního textového, fotografického, audio či video obsahu se sexuálním podtextem. Většinou se tak děje hlavně mezi partnery či v jiném typu sexuálního vztahu.
Jak jsme na tom v České republice?
Ačkoli z průzkumu vyplývá, že zkušenost s vědomým a dobrovolným sdílením choulostivých fotografií či videí – tzv. konsensuálním sextingem, mají spíše dospělí než mladiství ve věku do 18 let, jsou to především mladiství, kteří jsou v tomto případě častějšími oběťmi nějaké formy zneužití. „Jedná se o výrazně vyšší podíl než u dospělých, kde mají s nějakou formou zneužití dobrovolně poskytnutých intimních materiálů zkušenost jen 3 % dotázaných,“ shrnuje specialistka kybernetické bezpečnosti Vladimíra Žáčková.
Hlavních příčin toho, proč dochází ke zneužití obsahu může být hned několik. Útočníci většinou spoléhají na to, že je jejich oběť kvůli svému věku méně informovaná, co se týče technologií a bezpečnosti na internetu a mnohdy nemá odvahu se se svým problémem svěit dospělé osobě. Predátoři tedy u mladistvých využívají převážně faktoru strachu a studu. Výzkumy v posledních deseti letech navíc potvrzují, že míra sextingu u mladistvých roste. „Dospívající mají méně životních zkušeností a ve vývojovém období mladší adolescence jsou nejvíce nastaveni chovat se tak, aby zapůsobili na své okolí a vrstevníky. Potřebují se cítit přijatí, považovaní za cool,“ říká psycholožka Jarmila Tomková, konzultantka globálního projektu Safer Kids Online. Připívá pochopitelně i neustálá přítomnost elektroniky v našich životech. Nejčastějšími platformami pro šíření takového obsahu jsou pak sítě Instagram, Snapchat, ale i Messenger.
Nejohroženější skupinou jsou však mladé dívky. „Nedobrovolné zaslání intimní fotky či videa vlivem manipulace a přinucení nejvíce uváděly dotázané dívky ve věku do 18 let, konkrétně 15 % dotázaných. Dívky také častěji uváděly, že jejich fotografie byly proti jejich vůli zveřejněny nebo jim zveřejněním někdo vyhrožoval a vydíral je. U mladších chlapců je pak jako nejčastější forma zneužívání uváděn posměch a šikana,” vysvětluje Žáčková. Nátlaky mohou pocházet od neznámého internetového agresora, ale i od vrstevníků jako nekorektní vtip či šikanu.
Jak se bránit?
Je důležité si uvědomit, že pokud někdo šíří naše intimní fotografie bez našeho souhlasu, jedná se o jednání mimo zákon. „Je proto důležité, aby se mladým lidem dostalo včasného a destigmatizujícího vzdělání a aby se mladé dívky nenechaly v kritickém okamžiku vydírat a věděly, že zastrašování a vydírání, stejně jako zveřejňování obsahu bez souhlasu, jsou trestné,“ vysvětluje Tomková. Dalším krokem je pak s dětmi o nebezpečí na internetu otevřeně mluvit i doma a vysvětlit jim všechna rizika. Dále také nastavit v domácnosti důvěrnou atmosféru, aby se případná oběť cítila bezpečně a nebála se s problémem svěřit. Oběti si totiž často myslí, že si za celou situaci mohou samy a bojí se toho, jak bude jejich okolí reagovat. „Stud není v těchto případech na místě ani u dětí, ani u dospělých. Komunikaci, ve které vás někdo do něčeho nutí, vydírá apod., je vhodné zálohovat prostřednictvím snímku obrazovky. V první fázi není vhodné útočníkovu komunikaci blokovat, přestože se to jeví jako nejlepší okamžité opatření. Pro potřeby dokazování by následně mohly chybět potřebné podklady,“ popisuje nezbytné první kroky vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR Zuzana Pidrmanová.
