Již dva roky jsou praktičtí lékaři na přední výspě pandemie – především letošní zima jejich možnosti prověřila na maximum. Nekončící boj s covidem podle nich odhalil celou řadu nedostatků, kterými primární péče v Česku trpí. V první řadě je to nedostatek mladých lékařů, kteří do oboru přicházejí, nebo nedokonalá spolupráce se státem.
I přes vypjatou situaci uměli praktici najít na pandemické situaci pozitiva, ať už to byla schopnost zmobilizovat své síly, nebo využít digitalizace. O tom, jak v pandemii obstáli a co je do budoucna třeba změnit, se budou bavit na nadcházejícím 16. ročníku Kongresu primární péče. „Od začátku bylo jasné, že praktici budou hrát v pandemii významnou roli. Byli jsme první na ráně, a přestože jsme zpočátku neměli nic – informace, ochranné pomůcky nebo znalosti o samotné chorobě, velmi rychle jsme se dokázali situaci přizpůsobit,“ říká MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka Sdružení praktických lékařů (SPL) ČR.
Nezahltili se nemocnice, obstáli jsme
„Postupně se celý systém zlepšil, měli jsme obrovskou vůli vzdělávat se, naučili jsme se lépe využívat telemedicínu a další digitální pomocníky. Začali jsme testovat přímo v ordinacích, používat pulzní oxymetrii k domácímu měření u vybraných pacientů, někteří kolegové zavedli ultrazvuk přímo ve svých ordinacích, nakonec jsme se dočkali i vakcín. Výborně fungovaly po informační stránce i naše společnosti SVL a SPL. A myslím, že loňský podzim a tato zima značně prověřily naše možnosti, když jsme každý ošetřovali desítky pacientů denně, očkovali a testovali. I díky tomu se podařilo nezahltit nemocnice a zabránit kolapsu zdravotnictví,“ popisuje.
Pandemie ale podle MUDr. Bezdíčkové ukázala na nedostatky, které primární péči do budoucna ohrožují. „Jako velký problém vidím postupné stárnutí populace lékařů, které nemá kdo nahrazovat. Musíme se zasadit o změny, jež umožní zvýšit počet mladých praktických lékařů, jednak prostřednictvím navýšení počtu rezidenčních míst a jednak kvalitním a přehledným systémem vzdělávání. Také by se nám hodila větší pomoc státních orgánů s rozvojem digitalizace ve zdravotnictví,“ říká.
Vakcíny byly zásadní
Nejen praktičtí lékaři dostali během pandemie do rukou nové léky a vakcíny, za které vděčí nebývalému vzepětí zdravotnictví a vědy. „Před dvěma lety si nikdo nedokázal představit, že by celý svět mohl takto ochromit jeden virus. Přesto se v relativně krátké době podařil téměř zázrak – máme k dispozici funkční ochranu v podobě vakcín a dokážeme covid účinně léčit, a ochránit tak veřejnost před zdravotními potížemi nebo i smrtí,“ říká MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
„Z nemocnic se moderní léky dostaly i do ambulantní péče a díky tomu nyní rizikovým pacientům mohou praktičtí lékaři předepisovat monoklonální protilátky nebo antivirotika, jako je například molnupiravir. Dramatické zlepšení vyhlídek potenciálních pacientů jsme ale zaznamenali především díky vakcínám – ty ochránily zdravotní systém před úplným kolapsem,“ popisuje.
Táhli za jeden provaz
Lidské společenství na sebe může být podle MUDr. Dlouhého hrdé za to, co při pandemii zvládlo. „Mobilizace veškerých kapacit byla opravdu nepředstavitelná – lékaři, vědci, farmaceutické firmy, výrobci lékařských potřeb a další museli najednou táhnout za jeden provaz. Uvědomme si, že dosud bylo na světě vyočkováno zhruba 10 miliard dávek vakcíny proti covidu. To vše musel někdo vyrobit, rozvézt, naočkovat. Daň za to byla sice bolestivá, ale rozhodně se povedlo něco velkého,“ říká MUDr.
Dlouhý a dodává, že ze získaných poznatků budou lékaři těžit i v budoucnu. „Před pandemií byla slabší vůle vyvíjet nové léky na infekční choroby nebo antibiotika. To se nyní mění a tato léčiva se znovu dostávají do popředí zájmu. Technologie mRNA vakcín se zase testuje k ochraně před dalšími viry, například HIV, nebo k předcházení nádorových onemocnění,“ uzavírá MUDr. Dlouhý.
