Elektrokonvulzivní léčba (ECT), tzv. „elektrošoky“, patří k nejkontroverznější psychiatrické léčbě, a to i kvůli některým filmům, jako je například Přelet nad kukaččím hnízdem. V indikovaných případech je to přitom velmi dobrý způsob léčby, účinek nastupuje rychle, zkracuje délku hospitalizace, snižuje sebevražednost a má výborný terapeutický efekt. O detailech této léčby jsme hovořili s primářem psychiatrického oddělení v Pardubicích MUDr. Janem Kolomazníkem.
„Tato léčba je indikována především u těžkých depresí, u těch, co nereagují na léčbu antidepresivy. Používá se i u některých typů schizofrenie a u maligního neuroleptického syndromu,“ vysvětluje Kolomazník.
Léčba se podle něj provádí ve speciální prostorné místnosti s rozvodem kyslíku. Je třeba speciální lůžko, ECT přístroj s monitorováním EEG a EKG a dále vše potřebné pro anesteziologa. Provádět ji může pouze proškolený personál. Musí to být psychiatr, psychiatrická sestra, anesteziolog a anesteziologická sestra.
První přístroj je z Pardubic
Poprvé byla ECT aplikována v roce 1938 v Itálii s dobrým efektem, později se začala požívat nadměrně a ve špatných indikacích (například u poruch osobnosti), což vedlo ke kritickým ohlasům a k omezení léčby. Renesance nastala v 80. letech. „K této léčebné metodě se vracíme proto, že někteří pacienti na léky dostatečně nereagují nebo mají po psychofarmacích nežádoucí účinky,“ popisuje MUDr. Kolomazník s tím, že byla u ECT prokázána vysoká účinnost i bezpečnost. Zajímavostí je, že první český elektrošokový přístroj byl vyroben v Pardubicích ve válečném roce 1942.
Pokud se ale odpoutáme od minulosti a podíváme se do přítomnosti, zjistíme, že současné přístroje na trhu fungují na velmi krátkých impulsech a minimalizují tak množství použité energie. „To zaručuje větší bezpečnost a minimum nežádoucích účinků. Původní účel přístrojů se odhadoval na léčbu schizofrenie, dnes lékaři vědí, že hlavní indikací je depresivní porucha. I proto najdeme jeden z moderních přístrojů na psychiatrickém oddělení Pardubické nemocnice.“
Raději, než k zubaři
V průběhu ECT je elektrickou stimulací mozku vyvolán kratší epileptický záchvat. Tato léčebná metoda funguje rychle a má 80–90% účinnost. A co musí dodržovat pacienti, kteří ji podstupují? Podle doktora Kolomazníka je před zahájením léčby provedeno tělesné a laboratorní vyšetření pacienta, EKG, rentgen srdce a plic. Pacient je vyšetřen internistou a anesteziologem. Před zákrokem, který se provádí ráno, nesmí jíst a pít.
„ECT probíhá v krátkodobé celkové anestezii a v myorelaxaci 3x týdně, celkem bývá do 10–12 aplikací. K podstatnému zlepšení psychického stavu dochází po 3–5 aplikacích,“ vysvětluje lékař a dodává, že pacient je před aplikací uspán, nic jej nebolí a ani nic nepříjemného necítí. „Ukázalo se, že největší odpor k elektrokonvulzivní léčbě mají ti, kteří s ní nepřišli do kontaktu. Naopak nejkladnější ti, kteří ji podstoupili. Zjistilo se například, že polovina z nich by raději šla na ECT než k zubaři,“ sděluje.
Po zákroku jsou pacienti přemístěni do jiné místnosti, kde jsou zvýšeně sledováni, většinou si ještě krátce pospí a během dopoledne odchází na oddělení. Po ukončení ECT pacienti fungují bez jakéhokoliv omezení. Často dotazovaná možnost řízení auta se odvíjí od psychického stavu pacienta a dávce užívaných psychofarmak.
„K této léčbě má veřejnost ještě často negativní postoje. Ten můj je naopak pozitivní, protože mám za 35 let praxe klinickou zkušenost s tím, jak dobře dokáže pomoci závažně duševně nemocným,“ popisuje rozhodně MUDr. Kolomazník. Dle jeho slov se dokonce někteří pacienti už při přijetí na oddělení sami hlásí, že by měli opětovný zájem o elektrokonvulzivní léčbu, protože potřebují být brzy v pořádku.
Léčba je vhodná i pro těhotné ženy
ECT mohou podstoupit všechny věkové skupiny od dětí po seniory, včetně těhotných žen. Konkrétně u těch s těžkými depresemi je elektrokonvulzivní léčba často šetrnější než užívání vyšších dávek psychofarmak.
To, co naopak léčbě elektrošoky brání, je zpravidla zvýšený nitrolební tlak, akutní mozková příhoda, nedávno prodělaný infarkt myokardu, aneurysma velkých cév a několik dalších chorob pro možnost tělesných komplikací. U relativních kontraindikací (například některá srdeční, plicní, neurologická, ortopedická onemocnění) je třeba zvážit míru rizika.
V dnešní době jsou nežádoucí účinky této léčby jen nezávažné. Patří mezi ně mírné bolesti hlavy a mírné poruchy novopaměti. „Oboje je navíc krátkodobé. Léčbu lze aplikovat i ambulantním pacientům bez nutnosti hospitalizace,“ zakončuje primář psychiatrického oddělení Pardubické nemocnice MUDr. Jan Kolomazník.
