Šupinky, drsná ložiska nebo zarudlá místa na kůži většina z nás hodí na „suchou pokožku“. Jenže ne vždy jde jen o kosmetiku. Někdy kůže nenápadně upozorňuje, že už toho slunce bylo moc. A že je čas zpozornět.
Dlouhodobé vystavování UV záření se na kůži sčítá. Nejde jen o spálení z dovolené u moře, ale i o roky strávené venku bez ochrany – na horách, na kole, na zahradě nebo v soláriu. Jedním z projevů chronického poškození sluncem může být aktinická keratóza.
Typicky se objevuje tam, kam slunce dopadá nejčastěji: na obličeji, uších, hřbetech rukou, předloktích, na lysině či na nártech. Kůže je na dotek suchá a drsná, někdy připomíná smirkový papír. Skvrny bývají malé (zhruba do dvou centimetrů), barvou splývají s kůží nebo jsou narůžovělé až načervenalé. Mohou svědit, pálit, ale klidně o nich dlouho nevíte.
Problém je, že část těchto ložisek se může časem změnit v rakovinu kůže. Ne každá aktinická keratóza je nebezpečná, ale předem nelze spolehlivě poznat, která „zůstane hodná“ a která ne. „Občas je vhodné se na vlastní kůži občas lépe podívat a i s malým podezřením přijít k lékaři a zahájit léčbu, abychom mohli předejít vážnějším stavům,“ vysvětlil MUDr. Radek Litvik, dermatolog z Fakultní nemocnice Ostrava.
Hory a solárium: dvojitá dávka UV
Na horách dostává pokožka zabrat víc, než si mnozí připouštějí. A nejde jen o Alpy a další, problémem mohou být i tuzemské hory. Jasně, UV záření sílí s nadmořskou výškou a navíc se odráží od sněhu. Ovšem to neznamená, že v Česku si můžeme „trajdat“ jen tak a mít pocit, že jsme v bezpečí. Nejsme. Výsledkem je, že se klidně můžete spálit i v zimě a docela rychle. Krém s vysokým SPF tu není přehnaná opatrnost, ale základní výbava.
Podobně zrádná jsou solária. Opálení z lamp sice působí „kontrolovaně“, ale kůže nerozlišuje, jestli UV přišlo ze slunce nebo z přístroje. Poškození buněk probíhá tak jako tak.
Koho se to týká nejvíc
Riziko roste s věkem a s celkovou dávkou slunce, kterou člověk za život nasbírá. Častěji se potíže objevují u lidí se světlou kůží, světlými vlasy a očima, kteří se snadno spálí. Ohroženější jsou také muži – mimo jiné proto, že mívají kratší vlasy nebo lysinu, a pokožka hlavy je pak bez přirozené ochrany.
Roli hraje i životní styl: časté opalování, práce venku bez ochrany, nulový vztah k pokrývkám hlavy či krémům s SPF.
Prevence, která dává smysl
Nemusí to znamenat vzdát se slunce a žít ve stínu. Spíš jde o rozumné návyky:
- používat denně SPF na obličej (nejen na pláži),
- na horách a u vody volit vysokou ochranu a pravidelně přetírat,
- nosit klobouk, kšiltovku a brýle,
- nechodit zbytečně do solária,
- jednou za čas si kůži vědomě prohlédnout.
Když na sobě objevíte podezřelé místo, které nemizí, zvětšuje se nebo je dlouhodobě drsné, je lepší zajít na kožní. Včasná kontrola je jednoduchý krok, který může ušetřit velké starosti.
Jak se to léčí
Dermatologie dnes nabízí několik možností. Často se používá kryoterapie (ošetření tekutým dusíkem), laser nebo fotodynamická terapie. Existují i speciální krémy, které podporují imunitní reakci kůže a cílí na poškozené buňky.
Podstatné je, že léčba neřeší jen estetiku, ale hlavně snižuje riziko dalšího vývoje. Čím dřív se začne, tím je obvykle jednodušší.
Zdroje: nhs.uk, mypathologyreport.ca, skincancer.org, termedia.pl, pmc.ncbi.nlm.nih.gov