Jeho socha dominuje jednomu z nejdůležitějších náměstí v České republice. Den jeho smrti slavíme jako státní svátek a když bude v zemi nejhůře, bude stát v čele pověstným blanickým rytířům. Význam sv. Václava je pro náš národ významný již stovky let. Za tu dobu se však jeho odkaz několikrát výrazně měnil. Jak se k jeho odkazu postavili nacisté za protektorátu?
Kult osobnosti a mýtus, který se kolem svatého Václava v několika etapách našich dějin vytvořil, u nás nemá obdoby. Byť se jeho pozice mnohokrát měnila a z ideologického hlediska tuto zbožnou katolickou postavu nahrazoval třeba Jan Hus či Jan Žižka, velmi kontroverzně se k patronovi našeho národa postavili nacisté. Ti kvůli propagandě záměrně vykládali jeho příběh tak, aby tento symbol přiblížili německé diktatuře. O co se tedy nacisté pokusili?
Mýtus sv. Václava v cizích rukou
Asi nejznámější historkou z doby protektorátu v souvislosti se svatým Václavem je pravděpodobně moment, kdy si Reinhard Heydrich nasadil na hlavu Svatováclavskou korunu, aby dementoval známou legendu. Když si někdo neoprávněně nasadí tuto korunu na hlavu, do roka zemře nepřirozenou smrtí. Heydrich tak údajně učinil v roce 1941 a opravdu se kletba vyplnila.
Až už to byla pravda jakákoliv, nacisté se během své vlády na našem území pokusili interpretovat příběh knížete k obrazu svému. Propaganda to věru nebyla hloupá. O svatém Václavovi se toho samozřejmě z historických pramenů mnoho nedozvíme, ale stačilo jen pár domnělých informací, kterým věříme, aby si z nich nacistická propaganda vybrala jeden moment, jenž měl dokázat tradici ve vztahu k německému národu.
Patron s německou dohodou
Obrázek svatého Václava si tak z mála informací skládáme hlavně v souvislosti s šířením křesťanství na našem území a jako poctivý kníže pomáhal budovat malý národ uprostřed Evropy. Zdejší velmi lákavé prostředí pro okolní země chránil ve spolupráci s tehdejším císařem Svaté říše římské. Saskému králi Jindřichu Ptáčníkovi tak údajně platil tzv. daň za mír.
Tento moment našich dějin se tak stal ideálním soustem pro nacistickou propagandu. Jeho politický čin vykládali jako vizionářské gesto, které jen potvrzuje rozumné řešení, jež znamená područí Říše. Podle nich je tak na základě tohoto historického paktu nezbytné, aby české země pochopily svoji roli ve vztahu k německému národu.
Celý tento nápad se však nezrodil v hlavě Němce, ale českého kolaboranta Josefa Klimenta. Ten již v březnu roku 1939 publikoval článek, kde popisuje nutnost následovat stopy sv. Václava vyšlapané k Třetí říši.
Svatý Václav se tak stal zcela seriózním pokusem donutit Čechy uvažovat o spolupráci a kolaboraci s nacisty. Heslo Vévodo české země, oroduj za nás se pravidelně objevovalo v tisku a údajně sám Heydrich pronesl, že pokud budou nacisté správně rozvíjet svatováclavský kult, získají tak na svou stranu část českých konzervativních vrstev. Nacisté také svatováclavský kult využívali k prohloubení a kompromitaci českých kolaborantů. Výnosem K. H. Franka z roku 1944 bylo udíleno vyznamenání svatováclavské orlice. Česká umělecká i vědecká elita tak dostala nelichotivé stigma a zároveň horliví kolaboranti pochvalu za svou práci pro Třetí říši.
Svatý Václav byl také vyobrazen na protektorátní pětitisícové bankovce. Korunkou na nelichotivé propagandě svatého Václava byl připravovaný film v režii Františka Čápa, který měl být realizován čistě v duchu nacistického obrazu o patronovi českých zemí. Hlavní roli v tomto snímku měl hrál herec Karel Höger. Nakonec se však film nikdy nepodařilo dokončit.
Zdroj: Historie cs, Přepiště dějiny, Česká televize
