/KOMENTÁŘ/ Podívám se kolem sebe a vidím nazdobené nákupní centrum, ve kterém hlasité vánoční koledy přehlušují drobné partnerské hádky. Jako muž myslím na to, jak dopadne můj bankovní účet až s manželkou dorazím k pokladně. Má žena přitom dál plní nákupní košík, aniž by vnímala mé náznaky, že už by to mohlo stačit.
Když se nad tou situací zamýšlím jako ekonom, tak si říkám, že ten vánoční shon aspoň dává spoustě lidem práci a stává se hnacím motorem naší ekonomiky. Mé přemýšlení však vyruší nervózní zákazník, který mě popostrkuje nákupním košíkem. Konečně opouštím obchoďák. Tašky skoro nemůžu pobrat, ale přesto se vydávám pro svařené víno na vánoční trh.
Ceny mě šokují stejně jako dlouhé fronty před jednotlivými stánky. Vzhledem k tomu, co se píše v médiích, bych čekal méně lidí, ale prý se tomu říká paradox plných nákupních košíků. Lidé, kteří nemají peníze, nakupovat příliš nechodí a jejich prázdné nákupní košíky nejsou vidět. U stánků je také mnoho turistů, kteří si užívají cestování po pandemii. Říkám si, že cizinci jsou pro stánkaře spása. Čechů, kteří jen očumují jejich předražené cetky, asi mají plné zuby.
Po návratu domů se pouštím do výzdoby domu. Ani se nepokouším prosadit politicky nekorektní názor, že výzdoba je jen zbytečným lapačem prachu. Chápu, že bych tím narušoval duch Vánoc. Zajímalo by mě, jak to vypadá v domovech skalních ekologů. Je pro ně přijatelnější každoročně pokácet živý stromeček nebo si raději pořídí plastový, který jim vydrží několik let?
Mé přemýšlení přeruší vůně laskomin, která se line z kuchyně. Letos jsem sice pár kilogramů přibral, ale svátky si tím kazit nebudu. Uždibuji cukroví a nalévám si sklenku vaječňáku. V ten okamžik se rozezní telefon. Pane Křečku, potřebovali bychom ještě natočit pár vyjádření do zpráv. Najdete si na nás čas? Pomyslím si, že to novináři nemají jednoduché. O Vánocích již píšou několik měsíců, ale sami si je moc neužijí, protože média se musí plnit obsahem i o svátcích.
Konečně mám vše hotové a začínám se věnovat dětem. Jejich natěšené pohledy již nejde přehlížet. Zamyslím se nad tím, že jejich čas plyne jinak než můj. Jeden rok v mém životě v podstatě nic neznamená, takových roků jsem již zažil mnoho. Mým dvojčatům jsou však pouze dva roky a jeden rok tvoří polovinu celého jejich dosavadního života. Možná v tom spočívá důvod, proč mi čas mezi Mikulášem a Štědrým dnem utíká jako voda, ale mým dětem se to strašně vleče a nemohou se dočkat, až konečně otevřou poslední políčko na adventním kalendáři.
Předvánoční shon pomalu končí a za pár dní se začnou rozbalovat dárky. Asi není úplně férové, že veškeré zásluhy sklidí Ježíšek. Letos nebyl jednoduchý rok a rodiče se museli hodně ohánět, aby dětem mohli vytvořit krásné Vánoce. Snad se lidé kvůli tomu nebudou zbytečně hádat a konečně si zaslouženě odpočinou. Věřím, že příští rok přinese zlepšení.
– autorem komentáře je Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS –
